Dámy a pánové, stalo se již tradicí, že na výroční schůzi našeho klubu mluvím o práci na našem časopise Zprávy. Protože jsem obsah jeho 58. ročníku již nastínil v úvodníku letošního dvojčísla 1–2, zaměřím se dnes na jeho regionální význam. Blížíme se k 60. výročí naší existence a stáváme se tak nejstarším kontinuálně vycházejícím regionálním vlastivědným periodikem. Náš předchůdce – prvorepublikánský časopis „Krajem Pernštýnův“ vydávaný hlavně obětavými učiteli pro školy jen ve školním roce – byl limitován pouhými 20 lety své existence, o nichž drasticky rozhodl nástup nacistického režimu v roce 1939.
Jak jste si mohli povšimnout, v době odborných časopisů se snažíme v našem
regionu držet jakési středové linie, t. j. v naší praxi vlastně oscilujeme mezi popularizací
odborných historických výzkumů v tradičně vymezených regionech Pardubicka,
Holicka a Přeloučska i otiskováním článků s poznámkovým aparátem, tedy
původních a odborných psaných pro náš časopis, někdy i na náš popud. Inspirováni
naší poštou, tedy ohlasy Vás, našich čtenářů, otevíráme tak často zcela nová témata
a náměty. Je to pro nás skvělá zpětná vazba, ukazující nám, že jsme čteni opravdu
se zájmem. Za to bych Vám tu chtěl poděkovat. Zásoba článků i námětů v našem pomyslném
redakčním šuplíku je bohatá. Protože chceme reagovat na kulatá výročí
(např. nyní v č. 5–6 to bude 140. výročí narození prvního českého aviatika J. Kašpara),
některé příspěvky tak zůstávají déle ležet a jsou k dispozici pro použití později.
Snažíme se zaznamenávat, např. i glosovat rozvoj a proměny Pardubicka v současnosti,
což ve svých důsledcích přináší někdy i dosti zvláštní, až nedůtklivou reakci
některých místních politiků, kteří si bohužel zvykli být pouze a jen chváleni. Někteří
by snad dokonce uvítali i návrat k jakési cenzurní praxi, což je však naštěstí v demokracii
nemyslitelné. Mělo by se jim připomenout, že byli zvoleni zastupiteli svých
občanů, aby plnili úkoly svých volebních programů. Politika je skutečně službou
občanům, jak to i zdůraznil ve svém inauguračním projevu nově zvolený prezident
P. Pavel. Byl jsem proto velmi rád, když jsem se shodl s panem primátorem J. Nadrchalem,
že zájmy a cíle města i našeho klubu na rozkvětu města i celého regionu jsou
totožné a že chceme naplnit prakticky tuto shodu pravidelnými schůzkami, na nichž
si předáme nové a relevantní informace o tom, co se chystá nebo právě odehrává
bezprostředně kolem nás. V tom vidím i smysl naší práce a vyplývá to nakonec i ze
statutu našeho klubu z roku 1965, jenž v tomto smyslu „kopíruje“ stanovy mnohem
staršího Klubu za starou Prahu.
Zároveň chci velmi poděkovat redakční radě za dělnou spolupráci a Vám, našim
čtenářům, za podporu našeho snažení Regionalistika – ač je dnes v očích některých
spíše Popelkou – nás totiž vrací ke kořenům národní identity. A jak je známo, bez
kořenů není ani budoucnosti. Děkuji Vám za pozornost.
