V pravdě velkou událostí minu1ého týdne byl šťastný, zdařilý veřejný vzlet pana inž. Kašpara, který přilákal do Pardubic nesčetné množství spor- tumilovného obecenstva. Celé davy lidu putovaly k vojenskému cvičišti, aby shlédly výkony mladého neohroženého aviatika, jehož jméno dnes letí už světem. Zejména byl obrovský nával po páté hodině, kde se řada kočárů, automobilů na silnici ani netrhla. Vše spěchalo chvatně k letišti, třebaže pro stále trvající vítr nebylo na vzlet valné naděje. Hlavní ovšem pozornost přítomných hostí obrácena byla k hangáru, kde seskupili se po příjezdu pana inž. Kašpara všichni sportovníci, jimž podával pan inž. Kašpar případně vysvětlivky a zodpovídal ochotně činěné dotazy. Při této příležitosti sluší s uznáním se zmíniti o nevšední ochotě ředitele letu p. barona Arthura z Krausů, který navázal čilé styky se zástupci tisku, podrobně je informovav, čímž jim obtížnou práci referentskou značně usnadnil. Sportovní referent ..Národních listů. o vzletu píše: ..Všechno bylo vzorné, krásné; jen ten vítr, který natahoval k vodorovné poloze praporce a honil mraky po obloze, kazil náladu. S obdivuhodným klidem čekalo obecenstvo, které vůbec jevilo ve všem vzornou kázeň, do půl osmé. Inž. Kašpar připravil zatím svůj monoplan. Jen vzlétnout! Vidouce vítr, jehož sílu jsme odhadovali na 10m, nevěřili jsme po svých četných zkušenostech v možnost letu. Ale inž. Kašpar s pěknou houževnatostí trval na tom, že obecenstvo musí být odměněno za svou trpělivost. Aspoň o přímý let se chtěl pokusiti. Domlouvali mu baron Kraus, okresní hejtman Novák, známí novináři.
Ale nedal, startoval – a vyhrál. Za silného dosud větru, vanoucího šikmo zezadu, se rozjel. Za chvíli opustila kola půdu, stroj lehce stoupal. Dva metry, tři metry i čtyři. Teď by měl přistáti. Ale nikoli. Vidíme, že se točí doprava a rve se s větrem. letí podle obrysů Jesničánek k lesíku, tam opět otáčí a vrací se k místu startu, kde hladce přistává. Vrtule ještě se otáčí posled- ními sledy setrvačnosti, Kašpar seskakuje a drže stroj, brzdí jej opíraje se o půdu! Mistrný výkon. Bouřlivá pochvala. Dámy přistupují a odevzdávají mu věnec. Aviatik před nimi utíká za stroj; nebojí se nebezpečí, ale bojí se zasloužených ovací.“
Neodvislé listy, roč. XVI. (1910), č. 26 (z 25.6.), s. 2. Výpis.
Uvedený materiál je z brožury:
Pardubický rodák Ing. Jan Kašpar, první český letec (1883 – 1983) v dokumentech Pardubice 1983.
Vydal MNV v Pardubicích. připravilo Kraj. muzeum vých. Čech.
