Dnes nám na naše otázky odpoví dendrolog Víťa Haupt. Začneme otázkou, která se nabízí. Jak jste se k tomuto oboru dostal, pane Haupte? Někdo z rodiny si všiml mého zájmu – v jeho zárodečné fázi. Bylo mi tehdy 12 let. A k Vánocům mi ten dotyčný koupil první české vydání knížky STROMY od Bruno P. Kremera (překlad z německého originálu). No a pak už to ,,jelo“.
V šesté třídě jsem rozséval okolo sebe vědecká pojmenování a exceloval v tzv. ,,poznávačkách“ dřevin. V tu dobu jsem byl již v povolaných rukou na pardubické ZŠ Studánka. Tam mne učil botanik pan František Černohous. Ještě podstatnější osobou však byla paní Mgr. Vendulka Jozífová, která mne v oboru velmi podporovala.
Od prvních rodících se známek zájmu o dendrologii uplynulo dnes již 27 let.
Vloni byl polským národním stromem zvolen buk červenolistý. KPP provedl na Vaše doporučení jeho výsadbu v areálu ZŠ v Ohrazenicích. Ještě nějaký „Váš“ strom dosáhl takového úspěchu?
Nejeden. Namátkou dub letní ´Fürst Schwarzenberg´ vysazený v zámeckém parku v Zákupech – ten se již v nových výsadbách vidí velmi málo. A třeba javor horský ´Prince Camille de Rohan´ vysazený tamtéž.
Potomek zmíněného polského buku byl rovněž pokřtěn i na zámku v Chrasti. Tam jsem mj. spolupracoval i na obnově zámecké štěpnice, a to výběrem starých a krajových odrůd ovocných stromů. Totéž se povedlo i v zámeckém parku v Opočně. Něco také v klášterní zahradě tamtéž. Všude tam se podařilo dostat velké zajímavosti. Snad jedna za všechny – jabloň odrůdy ´Zapovězené´ (Verboten apfel). Na tu jsem pyšný.
Vůbec mnoho ,,mých“ zajímavých výsadeb je vázáno na zámecké parky a zahrady. Ať už ty ve správě státu, nebo ty soukromé (např. Běstvina).
31.5. vedete naučný výlet „po stromech“ vysázených KPP v Pardubicích. Jaká zajímavá místa a stromy nás čekají?
V případě našeho výletu jsou to dendrologické zajímavosti vysazené v městské zeleni. Někdy nejde ani tak o vzácnost druhu, jako o původ sazenic. Zastavíme se u sekvojovce obrovského vysazeného v dukelském arboretu. V jeho případě víme, že vyklíčil v Čechách a také přesně známe jeho velmi impozantního rodiče. Kromě sekvojovce navštívíme již několikrát zmíněné buky v areálu ZŠ v Ohrazenicích, lípu v parku Národních hrdinů v Pardubičkách, plnokvětý jírovec v parku Na Vinici a v neposlední řadě rovněž nádherně rostoucí nahovětvec dvoudomý v centrálním parku na sídlišti Dubina. U něho známe nejen původ, ale i pohlaví stromu (no…je to ,,kluk“).
Kromě zajímavostí, které pod Vaším vedením uvidíme, se bude vysazovat jírovec. Ze školy všichni známe jírovec maďal. Ale tento se jmenuje wörlitzký. Poznáme naším nezkušeným okem rozdíl?
Pokud nezkušené oko neuvidí tento jírovec v květu, tak asi rozdíl nepozná. Jírovec wörlitzký je u nás velmi vzácný, vázaný spíše na specializované sbírky a arboreta. Je to škoda, neboť tento severoamerický druh (původem přímo z USA) odolává klíněnce a kvete zajímavými, až 30 cm dlouhými latami drobnějších červených květů. A také celkem rychle roste – to si na naší sazenici koneckonců snadno ukážeme. A abychom byli dendrologicky přesní, bude se vysazovat jeho kultivar ´Ellwengeri´.
A na závěr si dovolíme jednu osobní otázku. Pane Haupte, objímáte stromy?
Velmi vzácně, spíše když si chci naplno vychutnat jejich mohutnost. Naposledy jsem snad objímal jeden z nejstarších liliovníků tulipánokvětých v Evropě. Má asi 300 let a roste v zahradě Biscainhos Museum ve městě Braga, v severním Portugalsku.
Jinak objímám sympatické lidi.
Děkujeme za rozhovor.
Jak již asi víte, letos KPP slaví 60 let od svého založení. Posíláme další odkaz na video popisující historii Klubu přátel Pardubicka. Tentokrát se věnujeme letům 1975-1985: https://youtu.be/HO-pbkpCuXc?si=mFyCTIanUvR4oWyI
Zároveň dlužíme rozluštění hádanky z minulého měsíce, kdy jsme Vám poslali fotografii jedné členy výboru Klubu z doby, kdy byl založen Klub přátel Pardubicka. Nyní vám můžeme prozradit, že dívka zachycená na fotografii je ing. Vladimíra Vaňková.
