Již více než šest století žije v povědomí Pardubičanů vzpomínka na člověka, který stál na prahu dějin tohoto města a který ho proslavil tím, že vzal jeho název do svého šlechtického přídomku. Jistě, Pardubice se staly známými prostřednictvím muže, který zde vlastně ani nežil, jenž však svou vzdělaností, přehledem a společenským postavením převyšoval tehdejší české prostředí.
Arnošt z Pardubic patřil k těm vynikajícím osobnostem, které ve 14. století vytvářely naši vzdělanost a po boku krále Karla IV. zabezpečovaly zemi dlouholetý mír. Napomáhal králi založit roku 1348 pražskou univerzitu, stal se jejím prvním kancléřem a organizoval studium na škole podle vzoru pařížské Sorbony a univerzity v Bologni. Inspiroval rozvoj literatury a napomáhal přílivu humanistického myšlení z Itálie do Čech. Hlásil se totiž vždy k českému prostředí, jemuž se snažil všemožně přispívat. Například do prvního českého „Vokabuláře“ zpracoval hesla z hospodářství, měl velký podíl i na stavbě chrámu sv. Víta v Praze, zajímal se o umění, politiku, snažil se o reformy v církvi a společnosti. V roce 1343 byl dosažen na pražský arcibiskupský stolec a o rok později se stal arcibiskupem českým, vytvořil českou církevní organizaci a stranil reformátorskému hnutí.
Pardubice zřejmě poznal v letech 1327-1330, kdy jeho otec, někdejší purkrabí na hradě kladském získal město do svého držení. Roku 1340 odkázal pak panství svým čtyřem synům a vykonavatelem poslední vůle stanovil nejstaršího Arnošta. Všeobecně se má za to, že povýšení Pardubic na město je zásluhou Arnoštovou, který byl v té době již blízký českému královskému dvoru. Jinak se o jeho mládí příliš neví. Narodil se snad roku 1297 na tvrzi Hostyň, studoval ve východních Čechách, Kladsku, Praze a v Itálii. Roku 1338 jako poměrně mladý se stal děkanem pražské kapituly a již v té době byl přítelem mladého Karla IV.
I když Arnošt z Pardubic byl svým postavením vázán na dvorské prostředí, je pokládán za patrona Pardubic. Založil ve městě farní kostel Zvěstování Panny Marie, kolem kterého načalo narůstat „nové“ město. Roku 1357 vymohl pak i právo vybírání cla na Labi. V té době pak přestavoval nevyhovující panské sídlo na blatný hrad, kde roku 1363, rok před svou smrtí, hostil císaře Karla IV. Patří k přízni osudu, když na člověka a jeho činnost nezapomeneme ani po šesti stoletích. Arnošt z Pardubic je jedním z nich a po právu má přední místo v pardubické tradici jako zakladatel města.
