Dne 16.června 2015 byla slavnostně odhalena pamětní deska na Stamicovském domě čp.56 na Pernštýnském náměstí v Pardubicích. Tento dům je spojen s historií a pobytem hudební rodiny Stamiců. Podrobný popis a životní osudy rodiny již popsal PhDr. Jiří Kotyk, PhD. v časopise Zprávy Klubu přátel Pardubicka č. 7-8/2015. Slavnostní odhalení se zúčastnili nejen zástupci Magistrátu města Pardubic, ale i představitelé Komorní filharmonie Pardubice a také představitelé Konzervatoře Pardubice. K zahájení tohoto shromáždění nejprve promluvil PhDr. Jiří Kotyk, PhD. Za Konzervatoř Pardubice připomněl hudební význam Stamiců PhDr. Vladimír Kulík, MgA (text jeho proslovu přineseme příště). K dobré atmosféře přispěl žesťový soubor Konzervatoře Pardubice přednesením slavnostních fanfár pod uměleckým vedoucím Mgr. Jaromírem Hönigem. Je škoda, že se tohoto slavnostního okamžiku nedožil hudební historik Miroslav Hanuš, který se léta zabýval studiem pobytu hudební rodiny Stamiců zde v Pardubicích a v Havl.Brodě. Slavnostního aktu se však účastnila jeho dcera. Ze získaných podkladů lze říci, že rodina Stamicova pocházela za Slovinska (Mariboru). Po přestěhování do Čech (Pardubice, Havl. Brod), se snažila co nejvíce se zapojit do českých poměrů.
Martin Stamic, jirchář, který se přistěhoval do Pardubic v roce 1660, koupil později dům čp.56 na Pernštýnově náměstí. Byl po dobu 20 let pravidelně jmenován radním. Rodiče Stamicovi dbali na dobré vzdělání svých čtyř dětí. Ve hře na varhany i ve zpěvu byly vedeny pardubickým varhaníkem M.Guttmannem. V kostele se zpívalo nejen latinsky, ale také česky.
Nejstarší syn Antonín Ignác se v Pardubicích stal učitelem a regenschorim u sv. Bartoloměje. Ve 23 letech se Antonín Ignác přestěhoval do Havl. Brodu, kde se živil jako učitel, varhaník a začínající hudební skladatel. V Havl. Brodě koupil dům čp.160 zvaný „Rejnovský“. Oženil se 4.února 1714 s Rozinou Boemovou. Postupně se jim narodilo 11 dětí. Hudebně nejnadanější byl Jan Václav (19.6.1717). V roce 1730 Antonín Ignác dům čp.160 prodal, protože jeho manželka Rozina zdědila po své nevlastní matce Kateřině Kobzinové honosný rohový dům čp.48 na západní straně havlíčkobrodského náměstí. Zde provozoval Antonín Ignác 35let kupeckou živnost. Antonín Ignác – rodák z Pardubic – se v Havl. Brodě plně hlásil, že je rodem Čech a svoje druhé křestní jméno uváděl česky jako Antonín Hynek Stamic. Antonín zemřel 19.12.1765 ve stáří 79let a přežil většinu svých 11 dětí.
Antonínův syn JAN VÁCLAV STAMIC, nadaný houslový virtuos, se také hlásil k rodnému českému městu Havl. Brodu. Hudební historik Miroslav Hanuš nalezl v Mannheimu zápis ze svatby Jana Václava Stamice, kde v kolonce národnost Jan Václav uvedl BOHEM (Čech).
Jan Václav Stamic působil v Mannheimu a založil zde světově známou „MANNHEIMSKOU HUDEBNÍ ŠKOLU“.
Zemřel 27.3.1757 v Mannheimu, kde je také pohřben.
