Dům čp.66 – 27 n. na Pernštejnském náměstí Stojíme na Pernštejnském náměstí na rohu proti Krajské knihovně u domu čp.66 st. – 27 n. Josef Sakař (IV. díl Dějin Pardubic – Místopis) uvádí, že v něm v letech 1507-22 žil stavitel pernštejnských Pardubic Mistr Paul, tedy muž, který stavěl po požáru dřevěného města roku 1507 Vilémovi z Pernštejna Pardubice kamenné (více o něm v následujícím článku Z.Krejčího). Paul, původně parléř (polír) Benedikta Rieda, královského perkmistra Vladislava II. Jagellonce, prodal dům v pátek před svátkem Všech svatých roku 1522 Zdeňku Orelskému ze Sán za 150 kop míšeňských. Z dalších majitelů domu je pro nás zajímavý až v 19. a na počátku 20.století zemský poslanec Mladočeské strany (od 1908) a starosta Pardubic František Kuchynka (starostoval 1891-1913), jenž převedl dům na svého syna Františka ml. František st. byl profesí řezník a uzenář a my starší pamatujeme v těchto místech ještě dobře zavedené a navštěvované Runštukovo řeznictví, zvané za komunistů MASNA. (Dnes reklamní agentura STING).
František Kychynka st. se narodil 1.ledna 1848 v Hradci Králové, řeznictví se vyučil v t. zv. Banátě. Jako 18letý zažil prusko-rakouskou válku (1866), do Pardubic přišel až roku 1884 (ženatý již r. 1874) a usadil se v domě čp. 69 v Zelenobranské ulici. Později (1891) koupil hostinec F.Marholda v čp. 66 st. -27 n. na Pernštýnově náměstí (tak zněl starý název tohoto prostranství) a stal se jedním z prvních exportérů české šunky do Vídně. Svůj podnik vedl až do roku 1919, kdy jej předal synovi. Politicky příslušel za c. a k. monarchie k Národní straně svobodomyslné (Mladočechům), v letech 1896-99 byl členem městského zastupitelstva, v letech 1899-1903 a 1910-15 městské rady. Starostou Pardubic byl od 25.září 1906 do 19.10.1910. Pracoval též ve výboru Občanské záložny v Pardubicích. Dožil se 90 let, zemřel v noci ze 17. na 18.únor 1938. Za celý život (prý ani ve stáří) nezastonal. Z jeho starostenského období připomeňme výstavbu divadla, dnes zaniklého jezu prof. Záhorského přes Chrudimku, původního mostu před starou reálkou (dnes KÚ) přes Chrudimku (předchůdce Prokopova mostu), zřízení státního gymnázia a školy „Vesna“ (budova KÚ) na Jahnově třídě, sadů a vodojemu na Vinici aj.
F.Kuchynka je pohřben na Městských hřbitovech v Pardubicích (plánek J.Janiše II. – H 47) ve společném hrobě se svým zetěm JUDr. Karlem Vítkem (1882-1965), starostou Pardubic v letech 1938-42, jenž si vzal Kuchynkovu dceru Magdu.
Literatura: J.Kotyk, Pardubický Slavín – Kuchynka a Vítek, ZKPP 1991, č.7-8, s. 187-190.
