V Holicích byl již v roce 1880 založen Dámský odštěpný spolek Červeného kříže, „který měl pečovati o raněné a nemocné vojíny a zlepšovati život invalidů“. V r. 1914 měl spolek 42 členů . Za první světové války byl v místní sokolovně zřízen lazaret, v němž sestry měly poprvé příležitost uplatnit svoje znalosti. Lazaret v sokolovně byl dán do provozu 7. října 1914 a zároveň byla ustavena jeho hospodářská správa . Jiný pramen uvádí datum zřízení lazaretu již 7. září téhož roku, který zde byl umístěn (s přestávkou od 20. února 1915 do 2. října 1915) až do konce roku 1918. Ošetřujícím lékařem byl MUDr. Čeněk Zemánek (*11.8.1865, +2.10.1930; v letech 1901 a 1919 – 1921 starosta Holic). Ten se pilně staral, aby zde vojáci pobývali co nejdéle. Jeho snahu však narušovaly komise z Pardubic nebo z Vysokého Mýta, které sem pravidelně zajížděly a prováděly přezkumná řízení. Dne 4. října 1917 se rozšířil počet ošetřovaných vojáků v tomto lazaretu z 83 až na 126 mužů. Již tak špatná zásobovací situace ve městě se tím ještě zhoršila . Dle historických zpráv byl 13. prosince 1917 v Holicích vyšetřován maďarský vojín ze zdejší pobočky pardubické nemocnice, který prohlašoval, že Rakousko uzavře mír a Uhersko se osamostatní. 28. prosince 1918 opustili poslední vojíni vojenský lazaret v sokolovně a tím také skončila ošetřovatelská služba několika žen – členek místního Červeného kříže.
Dne 27. listopadu 1920 bylo rozhodnuto zřídit tzv. „Lazaretský fond“ ve výši 36 752,23 korun na opravu sokolovny, v níž byl během války vojenský lazaret, čímž budova značně utrpěla.[1] Sokolovna byla totiž ještě „novostavba“, neboť byla slavnostně otevřena 3. srpna 1913 při příležitosti župního sokolského sletu. Plány vypracoval významný český architekt Otakar Novotný (*11.1.1880, +4.4.1959), který ještě v Holicích projektoval dům MUDr. Čeňka Zemánka (čp. 24) na náměstí. Stavební práce sokolovny provedl místní stavitel Václav Mandys.[2] Budova byla postavena nákladem 120 000 korun, čímž se holický Sokol značně zadlužil. Hypotéku splácela holická jednota ještě dalších 23 let, až do roku 1936[3].
