Pardubický rodák z rodiny stavitele železniční dráhy Pardubice?Liberec vstoupil do povědomí kulturní veřejnosti hlavně jako učitel slepců a hudební skladatel. Sám slepý (od nešťastné manipulace s rozbuškou na otcově stole používanou k odstřelu skalních masívů) přesto s úspěchem vystudoval v Praze reálku a potom techniku. Nezdařená operace jej však připravila i o druhé oko. V této životní situaci se upjal k hudbě a roku 1881 byl přijat do 2. ročníku varhanické školy. Po absolutoriu studoval skladbu u Z. Fibicha. Začal sám komponovat ve stylu pozdního romantismu (písně, melodramy, sbory, chrámová díla, taktéž klavírní, houslová i komorní).
Roku 1890 absolvoval ve Vídni kurz pro učitele slepců, což mu umožnilo od roku 1919 řídit pedagogicky Klárův ústav slepců v Praze. Stal se tvůrcem první české slepecké knihy Jitřenka, redigoval slepecký měsíčník Zora a založil první knihovnu pro slepce v Praze. Zemřel však nemocen a pozapomenut 6. února 1925. Jeho hrob na Vyšehradě připomíná velkou osobnost českého kulturního a hudebního života. Jeho jméno nese v Pardubicích ulice blízko nádraží ČD. Macanův Smyčcový kvartet f-moll býval na repertoáru Českého kvarteta, pěvec Karel Burian zpíval s úspěchem Macanovy písně na svých koncertních turné v zahraničí.
