Hrob Ladislava Quise /1846 – 1913/
Přeloučský rodák, osobní přítel Jana Nerudy a Josefa S. Machara, vstoupil do kulturního povědomí jako básník, překladatel, satirik, kritik, editor i autor memoárů – tedy jako literát velmi širokého záběru. Po absolutoriu práv na Univerzitě Karlově v Praze působil jako advokát dva roky v Čáslavi a poté dlouhá léta v rodné Přelouči. Do české literatury vstoupil se spisovateli almanachu RUCH a svou první básnickou sbírku podle něj příznačně nazval „V ruchu“ /1872/. Snažil se o lidovost, kterýžto znak je typický zvláště pro jeho cyklus balad „Hloupý Honza“ /1880/ čerpající inspiraci z pohádek a lidové slovesnosti. Cenné jsou jeho překlady německých klasických básníků /Goetha, Schillera a Kleista/.
Byl pečlivým editorem spisů a korespondence Karla Havlíčka Borovského, kritických článků a statí J. Nerudy, K. J. Erbena, F. L. Čelakovského aj. Jeho memoáry „Kniha vzpomínek“ /1902/ jsou ojedinělým svědectvím o době, autorových osobních přátelích a kulturním klimatu, v němž se L. Quis pohyboval. Quisovo jméno dnes nese Městská knihovna v jeho rodné Přelouči.
