Když se 6. října 1946 narodil Jiří Kotyk, jen málokdo mohl tušit, že se z něj stane
jedna z nejvýraznějších osobností společenského a kulturního života Pardubic a zároveň
historik, jehož jméno bude po desetiletí spojováno s poznáváním dějin města
i celého regionu.
Po absolvování vysokoškolských studií a získání akademických titulů nastoupil
na dráhu pedagoga, které zůstal věrný po celý profesní život. Působil jako učitel dějepisu
na několika základních školách a díky své odbornosti a pedagogickým kvalitám
se později stal okresním školním inspektorem. V devadesátých letech spojil své působení
s akademickým prostředím Univerzity Hradec Králové, kde předával své bohaté
zkušenosti dalším generacím studentů.
Pro většinu z nás je však Jiří Kotyk především člověkem mimořádného rozhledu,
obdivuhodné píle a neutuchajícího zájmu o veřejné dění. Ani po odchodu do důchodu
nezvolnil své pracovní tempo. Dlouhodobě působí jako vedoucí redaktor Zpráv Klubu
přátel Pardubicka, stojí v čele pardubické odbočky Masarykovy společnosti i Společnosti
Jana Pernera či Společnosti Jana Kašpara a aktivně se podílí na činnosti Klubu
přátel Pardubicka.
Rozsah jeho publikační činnosti
je vskutku mimořádný. Je autorem
několika stovek článků, studií, příspěvků
a odborných publikací věnovaných
širokému spektru témat
z dějin Pardubic a Pardubického
kraje. Jen málokterý zájemce o regionální
historii se nesetkal s některou
z jeho prací. Ať už se jedná
o období Pernštejnů, proměny města
v 19. století či moderní dějiny, jeho
texty se staly nepostradatelnou součástí
poznávání minulosti našeho
regionu.
Význam jeho práce dlouhodobě oceňuje odborná i široká veřejnost. Vedle opakovaného
působení v Zastupitelstvu města Pardubic získal řadu významných ocenění,
mezi nimi Medaili města Pardubic v roce 1996 a Čestné občanství města Pardubic
v roce 2016. Mimořádného uznání se mu dostalo také na státní úrovni, když mu byla
dne 28. října 2022 propůjčena Medaile Za zásluhy I. stupně. Toto vysoké státní vyznamenání
je symbolickým oceněním celoživotní pedagogické, publikační i veřejné
činnosti.
V tomto stručném připomenutí životní dráhy by bylo možné pokračovat ještě
dlouho. Dovolím si proto připojit i osobní poznámku. Jako začínající historik a méně
zkušený pedagog jsem si velmi vážil okamžiku, kdy jsem byl osloven ke spolupráci
v pardubické odbočce Masarykovy společnosti a později také v redakční radě Zpráv
Klubu přátel Pardubicka. Teprve tehdy jsem měl možnost blíže poznat člověka, který
i přes své mimořádné znalosti, respekt odborné veřejnosti a bohaté zkušenosti zůstává
skromným kolegou, ochotným poradit, vyslechnout a povzbudit. Právě těchto
vlastností si na něm cením stejně jako jeho rozsáhlého díla.
Vážený pane doktore, milý kolego, dovolte mi proto, abych Vám jménem svým
i jménem všech kolegyň a kolegů nejen z redakční rady Zpráv Klubu přátel Pardubicka
popřál k Vašemu životnímu jubileu pevné zdraví, mnoho osobní pohody,
neutuchající energii, radost z další práce a stále stejný zájem, kterým již po desetiletí
inspirujete své čtenáře, posluchače, studenty i kolegy. Do dalších let Vám přejeme
mnoho spokojenosti, a ještě řadu podnětných textů, které obohatí nejen náš klubový
časopis, ale také poznání dějin Pardubic a jejich okolí.
