Jan Prchal žije v Polné a je národopisným pracovníkem ale navíc i knihkupcem a nakladatelem. V roce 2002 sepsal a vydal Biografický slovník Polenska. Známe se už dlouhá léta, kdy nás pojila filatelie a poštovní historie. Polnou proslavila řada osobností, z nichž nejznámější byla Božena Němcová. Jeho publikace zaznamenává podrobně bezmála 300 jmen. Je zajímavé, že někteří tam uvedení měli spojitost právě s Pardubicemi. Jistě bude užitečné je právě na těchto stránkách připomenout.
Antonín K o l á r s k ý (1794 Pardubice, 1867 Velká Losenice)
Jeho otec byl pardubickým měšťanem a kožešníkem. A.Kolárský po studiích teologie působil jako kněz na mnoha venkovských místech, mj. i v Polné. Zastával se českého jazyka a byl propagátorem naší kultury. Kde působil, tam zakládal knihovny a dbal, aby se knihy dostaly mezi farníky. Když v r. 1836 působil jako farář v Jámě na Žďársku, více jak měsíc ukrýval svého přítele Karla Havlíčka Borovského tehdy stíhaného policií. Pilně přispíval do celé řady českých časopisů a také je odebíral. Pochopitelně jeho vlastenecká činnost neunikla pozornosti úřadů a býval i pod policejním dohledem. Bezesporu to byl vlastenec a neuškodí si našeho rodáka připomenout právě na těchto stránkách.
František S c h w a r z (1840 Pardubice, 1906 Plzeň)
Byl publicistou, reformátorem obecní samosprávy a byl i poslancem. V Praze studoval na České technice a následně i národohospodářství. Jeden čas žil i v Polné. Vykonával novinářskou práci v řadě časopisů, kde se mj. potkal i s Janem Nerudou. V r. 1864 byl vyslán do Plzně, kde založil Plzeňské noviny. Následovně pak byl činný v plzeňské samosprávě. S literární činností již začal v Praze a přispíval do Květů, Lumíra, Obrazů života aj. Do odborného tisku psal erudované články z oblasti veřejné samosprávy. V roce 1883 byl zvolen do sněmu za Rokycany a Blovice, později za Plzeň. Začátkem 20. století byl za Plzeň členem říšské rady. Byl i jmenován čestným měšťanem Plzně. Určitě je to osobnost v Pardubicích nyní neznámá.
Stanislav Z e m a n (Záhoří u Pelhřimova 1915, Polná 1996)
Pro město Polnou udělal mnoho záslužné práce, když se zasloužil o organizování brigádnické opravy místních čtyř kostelů. Např. na kostele sv. Barbory jeho úsilím byla po větrné smršti postavena nová věž. Z jeho životopisu vyplývá, že vystudoval učitelský ústav a posléze i gymnázium v Hradci Králové. V letech 1935-1937 působil jako učitel na české menšinové škole ve Winterslandu v Belgii. Až těsně před válkou vystudoval bohoslovectví. V roce 1942 působil jako kaplan v Pardubicích. V roce 1950 byl zatčen a tři roky internován v Želivě. Po propuštění se vrátil do Pardubic, ale mohl pracovat jen jako stavební dělník v Průmstavu, pak byl zaměstnán v Řempu a Technomatu. Až v roce 1968, když už mohl vykonávat církevní funkci, byl duchovním správcem v Býšti a Vysokém Chvojně. Konec života prožil v Polné. Tolik o třech lidech, kteří žili mezi nám
