Další využití nacházel Hájek přinejmenším od 60. let 19. století do první poloviny 20. století také jako rekreační oblast a výletní místo. Již na červen roku 1868 byl plánován výlet s koncertem přeloučského pěveckého sboru Vojmír (ten byl ale zrušen kvůli krupobití). Akce se měla uskutečnit na počest položení základního kamene Národního divadla. V červenci 1873 tu však již určitě proběhl koncert vojenské hudby v rámci slavnosti na počest Josefa Jungmanna (a snad i přednáška katechety V. Vaněčka a koncert spolku Vojmír). Není možné na tomto místě vyjmenovat úplně všechny oficiální spolkové výlety. Za všechny zmiňme školní mládež (1873), mladočeský spolek Svornost (1874, součástí byla velká hranice na počest Mistra Jana Husa, zpíval Vojmír, nakonec byl ohňostroj), krejčovský spolek (1881), hasiče (1893), Občanskou besedu (1893), vzdělávací besedu Barák (1906, 1907, 1914, 1921, 1928 – zde hrál hudební odbor Sokola), Klub pracující mládeže Pokrok (1908), Hospodářský spolek (1908 – oslava 50. výročí zrušení roboty v podobě táboru lidu), křesťanský spolek Svornost (1912), organizaci zemědělských dělníků (1921 – uspořádali v Hájku obžínky) či Klub velocipedistů (1909). Zajímavostí je, že o povolení výletu se muselo ve své době žádat na okresním hejtmanství.
Až do roku 1900 však v Hájku nebyla stabilní dřevěná budova, která by sloužila
jako základna výletníků. Návrh na zřízení přístřeší padl poprvé roku 1899, realizován
byl v průběhu roku 1900 v podobě verandy pojmenované Slovanka (či Na Slovance).
Šlo vlastně o výletní hostinec, který disponoval také kuželníkem. Působili zde
postupně nejméně dva hostinští, a to po roce 1901 Ferdinand Kolenatý, po roce
1914 pak Josef Štěpánek. Ze vzácných starých fotografií je patrné, že šlo o dřevěnou
verandu se střechou pokrytou „došky“, ke které patřilo ještě menší táhlé posezení
(či spíše kuželna?) a sociální zázemí. Hlavní objekt měl ve štítu nápis „Na Slovance“
a vlasteneckou kresbu.
Výše bylo uvedeno, že po roce 1917 byl les Hájek poměrně dost umenšován kácením,
v roce 1921 se tak Slovanka ocitla na pasece. V listopadu 1921 byl zase hajný
Fr. Oberreiter pokárán za špatný dozor – byla totiž odnesena stříška sklepa výletního
místa. Dvacátá léta 20. století však přinesla úpadek slávy Slovanky. V prosinci 1921
mělo město Přelouč v plánu prodat Slovanku ve veřejné dražbě, ale občané proti tomu
začali v lednu 1922 protestovat. V březnu 1922 tedy rozhodnuto objekt zachovat. To je
ale poslední dostupná zmínka o tomto výletním místě. Brzy poté asi přestala být
aktivně užívána a posléze byla odstraněna. Přikládáme fotografii výletního místa
ze sbírek Městského muzea v Přelouči, pochází z roku 1908.
A kde konkrétně se tedy Slovanka nacházela? Zřejmě nebude snadné po 100 letech
přesné místo lokalizovat, jelikož pravděpodobně není zachycena na žádné mapě
či leteckém snímkování (autor textu prošel všechny mapy a plány fyzicky uložené
ve sbírkách přeloučského muzea, nikde však nic nenalezl). V prostoru lesa Hájek
u malé vodní plochy nedaleko dnešní střelnice lze však dodnes nalézt kamenné základy
starší budovy. Lze soudit, že jde o základy někdejšího výletního místa, vlastně
bylo hned vedle výše zmíněného pramene.
V předchozím výpisu jsme záměrně nezmínili přeloučský Sokol, který byl založen
roku 1888. Ten v roce 1895 v místech budoucí Slovanky uspořádal župní slet (dokonce
se kvůli tomu vykácelo asi 16 stromů kvůli rozšíření areálu). Cvičit či na výlety sem
sokolové chodili častěji, jedno takové cvičení se tu odehrálo ještě v roce 1906 a 1919.
V roce 1914 pořádal Sokol v Hájku dětský den. Konečně v místech letiště (zmíníme se
o něm dále) se ve dnech 14. a 15. června 1947 uskutečnil župní slet žactva a dorostu
(za účasti 5500 cvičenců) a ve dnech 5. a 6. července 1947 ještě župní slet členstva
(2400 cvičenců). Na oba slety se při zahájení šlo slavnostními průvody od sokolovny,
sledovalo je vždy několik tisíc diváků. Zřejmě na stejném místě se 25. května 1947
konala také část programu sjezdu skautské východočeské župy Jiráskovy.
Velmi zajímavé a pro mnohé překvapivé je, že přesně v místech dnešní firmy SVOS
bývalo dříve letiště. Vzniklo na podzim roku 1935 a v provozu bylo až do léta 1955.
Do roku 1945 sloužilo spíše vojenským účelům, dokonce zde 13. září 1938 přistál
stíhací letoun Avia B-534, kvůli nedokonalé přistávací ploše se však převrátil. Sportovní
létání mělo v Přelouči tradici sahající až do roku 1937, kdy tu vznikla místní
skupina Masarykovy letecké ligy. Hlavní rozvoj ale zaznamenalo po roce 1945. Přeloučští
letci nejprve byli u budování letiště v nedalekých Podhořanech a od konce roku
1946 pracovali i v Přelouči, kde vybudovali hangár o půdorysu 15×47 metrů a založili
místní pobočku Českého národního aeroklubu. Slavnostně bylo letiště otevřeno
leteckým dnem 13. července 1947. Letci zde užívali různé kluzáky, větroně a motorová
letadla. Vedle hangáru měli také letištní budovu s klubovnou, kanceláří, bytem
správce a meteorologickou stanicí. V letech 1950–1952 letiště spadalo pod Krajský
aeroklub Pardubice a přeloučská pobočka ČNA tedy v roce 1951 vlastně zanikla.
Létání však pokračovalo pod hlavičkou Dobrovolného svazu lidového letectví, a to do
roku 1953, kdy přešlo pod SVAZARM. Přeloučské letiště bylo zrušeno v roce 1955
s tím, že mělo údajně krátkou vzletovou a přistávací dráhu (680 metrů). Zejména
ale překáželo v sestupu letecké bojové techniky, která měla letiště v nedalekých
Pardubicích.
V této lokalitě se nejpozději od 70. let 20. století daří také sportovnímu střelectví.
Vyrostla zde totiž postupně nynější střelnice čp. 1508 v ulici U Hájku. Areál se postupně
vyvíjel, ale boudy vyrostly (soudě dle leteckých snímků) až v 70. či 80. letech
20. století. Zřejmě byla tehdy ve správě SVAZARMU. V současnosti střelnici provozuje
Střelecký klub Přelouč, z. s.
Než se dostaneme do současnosti, zmiňme ještě některé drobnosti týkající se
lesu Hájek. Jeho odlehlost byla zajisté mnohokrát užívána i nekalými živly, např.
víme, že v roce 1850 zde byly nalezeny rozbité pokladnice odcizené z domu čp. 26
na náměstí v Přelouči. V červnu 1932 se na vojenském cvičišti (tehdy již spíše bývalém)
konaly velké sborové závody Selských jízd. Za druhé světové války byl dle
písemných záznamů v lese zastřelen ruský zajatec, v roce 1946 bylo plánováno postavit
mu (snad přímo v lese?) památník. V současnosti však nemůžeme bezpečně
říci, jestli byl realizován a kde konkrétně. Podle některých údajů pobyl v roce 1946
na přeloučském letišti generál a pozdější československý prezident Ludvík Svoboda.
Pamětník František Hollmann uvedl ve svém článku v Přeloučském Roštu v roce 1999
ještě, že v prostoru lesu Hájek býval obecní písník, a hlavně travnatá plocha zvaná
Pod topoly, kde se hrával fotbal. O tom lze skutečně najít v pramenech zmínky
– roku 1921 bylo povoleno upravit na vojenském cvičišti (tehdy již bývalé (?) vojenské
jízdárně) sportovnímu klubu ohražené hřiště, dokonce bylo v plánu sem přestěhovat
Slovanku, k tomu ale nedošlo. Hollmann dále uvádí, že v Hájku pobývali za jeho
mládí kočovní cikáni.
Po zrušení přeloučského letiště v polovině 50. let 20. století byla v Hájku Československým
svazem myslivců v letech 1958–1959 vybudována výše zmíněná střelnice
(zřejmě tedy byla nedaleko od sebe střelnice vojenská i civilní) a různé další
vojenské objekty, které patřily také SVAZARMU. Jemu a po roce 1989 Armádě ČR
tyto objekty patřily až do počátku 21. století. V letech 2012–2014 pak došlo v těchto
místech k vybudování areálu evropsky významné firmy SVOS spol. s r. o. Ta vznikla
v roce 1992 a zabývá se výrobou pancéřovaných vozidel a balistických skel. Původně
sídlila v Choceňské ulici v domě čp. 1771. Produkuje balisticky chráněné vozy pro
oblast civilní i vojenskou. Také se zaměřuje na výrobu vozidel pro přepravu cenin
a vozidel pro použití u policie, vězeňské služby. vojenské policie a podobně. Je to
vlastně taková „malá automobilka“ s vlastním konstrukčním oddělením a vývojem.
Do roku 2022 vyrobila na 5000 vozidel, které slouží u více než stovky vládních i nevládních
provozovatelů ve více než 60 zemích světa.
Použitá literatura a prameny:
LANGOVÁ, Alžběta; RŮŽIČKOVÁ, Renáta. Stopy Židů v Pardubickém kraji. [Pardubice]:
Pardubický kraj, 2018. 143 s.
LEDR, Josef. Dějiny města Přelouče nad Labem. Přelouč: Knihtiskárna Otakara Ludvíka,
1926. 539 s.
Pod hvězdou Davidovou: Židé na Pardubicku od 16. století do současnosti: výběrový
katalog k výstavě uspořádané ve Státním okresním archivu Pardubice v roce
2012. Pardubice: Státní okresní archiv Pardubice, 2014. 178 s.
Tělocvičná jednota Sokol Přelouč. Almanach Tělocvičné jednoty Sokol Přelouč.
Přelouč: Město Přelouč, 1998. 43 s.
ROSŮLEK, František Karel. Pardubicko, Holicko, Přeloučsko: dějinný a místopisný
obraz. Díl III., Místopis. V Pardubicích: Vydáno péčí Agitačního výboru pro vydávání
monografie školního okresu, 1909. 588 s.
TETŘEV, Jan; VINCENCIOVÁ, Hana. Dějiny města Přelouče: díl čtvrtý, 1918–1989.
Přelouč: Město Přelouč, 2007. 365 s.
TETŘEV, Jan; VINCENCIOVÁ, Hana. Dějiny města Přelouče: díl třetí, 1848–1918.
Přelouč: Město Přelouč, 2004. 307 s.
TETŘEV, Jan; VOREL, Petr. Pamětihodnosti města Přelouče. Přelouč: Město Přelouč,
1997. 79 s.
VOREL, Petr. Dějiny města Přelouče: díl druhý, 1618–1848. Přelouč: Město Přelouč,
2002. 278 s.
HOLLMANN, František. Jak se Vám líbí? Přeloučský Rošt, 1995, č. 11, s. 9–10.
HOLLMANN, František. Legionářské vzpomínky a osudy. Přeloučský Rošt, 2013,
č. 5, s. 12–13.
HOVORKA, Karel. Domov. Krajem Pernštýnův, 1922, roč. II, s. 10.
PEŠTA, Matěj. O Fürstenbercích, vojenských manévrech u Přelouče roku 1841 a nově
objevených oplatkových kleštích. Přeloučský Rošt, 2021, roč. 31, č. 11, s. 25.
PEŠTA, Matěj. Stručná historie letiště a létání v Přelouči od 30. do 50. let 20. století.
Přeloučský Rošt, 2021, roč. 32, č. 1, s. 24–25.
Městské muzeum v Přelouči, fond Tisky, sign. T 7, T 104b a T 16.
Výpisky z kartotéky Mgr. Jana Tetřeva (Východočeské muzeum v Pardubicích).
Dokumentace odboru životního prostředí MÚ Přelouč.
Informace od ředitele firmy SVOS Ing. Jaroslava Černého ze dne 19. 8. 2022.
Parpedie, heslo Památné stromy Pardubicka.
Wikipedie, heslo Dub u silnice z Přelouče do Klenovky.
Letecké snímky a mapy – ags.cuzk.cz/archiv, oldmaps.geolab.cz a mapy.cz.
https://www.valka.cz/Prelouc-t45156
https://www.valka.cz/SVOS-spol-s-r-o-t106543
https://pardubicky.denik.cz/zpravy_region/technicke-sluzby-v-prelouci-seprestehuji-
20131217.html
