Ing. Jaroslav Flegr zemřel náhle a zcela nečekaně 10. září 2018. Bylo mu 81 let Narodil se v květnu roku 1937 v Kyjích u Prahy. Oba jeho rodiče ovšem pocházeli z východních Čech ze západního cípu Přeloučska. Tatínek z Trnávky, maminka z nedalekých Spytovic. V roce 1945 se rodina přestěhovala zpět do Přelouče. Jejich nový domov se nacházel nedaleko za železničním přejezdem při silnici na Břehy v mírné levotočivé zatáčce před elektrárnou. Tatínek našel zaměstnání v cukrovaru a Jarda pokračoval v Přeloučí ve školní docházce – to už začal chodit do třetí třídy.
V roce 1950 se rodina opět stěhovala, tentokrát k dědečkovi do Spytovic – do rodiště maminky. I když byla škola v nedalekých Řečanech nad Labem, Jarda dochodil školu v Přelouči, i když to bylo dost daleko, a to většinou chodil pěšky.
Přichází rok 1952 ale to již začíná jiná kapitola. Dosud jsem těžil jen z Jardových vzpomínek, které sepsal v roce 2008. Nazval je „Dny plné hledání“ a později mi je i věnoval. V tomto roce jsme se sešli jako spolužáci na tehdejší Jedenáctileté střední škole v Pardubicích. Moc rád na těch několik let vzpomínám. Myslím, že jsme byli dobrá parta a Jarda výborný kamarád a parťák, nezkazil nikdy žádnou legraci Pamatuji si, že tady začínala i jeho sportovní či přesněji atletická kariéra. Velmi rád a úspěšně běhal – zejména na středních tratích.
Ale tady také u Jardy začínají určité problémy Sám o tom později vypráví: „Začínalo toho na mne být moc. Snaha připravit se do školy, trénovat, vstávat časně ráno a chodit denně dva kilometry na vlak, to všechno se začalo projevovat zdravotními problémy, zejména bušením srdce … Za dané situace jsem byl tedy docela rád, když jsem pardubickou Jedenáctiletou střední školu, po dvouapůlletém působení opouštěl“.
Další už znám zase jenom z pozdějšího vyprávění a vzpomínek Jardy, ale i spolužáků. Po odchodu z Pardubic nastoupil Jarda do posledního ročníku Jedenáctileté střední školy v Přelouči a zde odmaturoval – i když o rok později v roce 1956 – a svá středoškolská studia dokončil.
Po prázdninách nastoupil na vysokou školu strojní do Liberce, ale tu velmi brzo opustil, aby později vystudoval ČVUT v Praze – obor geodezie a kartografie. Promoval v roce 1962 a později začal pracovat v Pardubicích. Ale to už je spíše vyprávění pro odborníky. Vím jen, že po vynálezu jakéhosi přístroje na zkoumání podzemních dutin, začal spolupracovat s historiky a dalšími (např s dr. Kotykem, spisovatelem Ivanovem, dr. Šebkem) při zkoumání podzemních prostor a pod.
A tady končí moje vyprávění a vzpomínání na Jardu. Znovu jsme se sešli – ačkoliv v Pardubicích nematuroval – na srazech bývalých spolužáků z Pardubic někdy po roce 2010. Tehdy jsem ho i několikrát navštívil ve Spytovicích. a poznal zde i jeho manželku. Mnohokrát mi poradil při práci s počítačem, on toho totiž hodně uměl. Dokázal mi třeba opravit a nahrát poničenou klasickou gramofonovou desku, takže žádné poškození nebylo znát.
Naposledy jsme se viděli v roce 2016. Ahoj, Jardo ! Moc nám scházíš !
