Večerní televizní zpráva dne 26. října t. r. o úmrtí dětského psychologa prof. PhDr. Zdeňka Matějčka, DrSc. zarmoutila nejen jeho blízké, ale nepochybně i velký okruh jeho kolegů, žáků a přátel. Jako popularizátor vědeckých poznatků patřil k prvním veřejným kritikům socialistického modelu kolektivní výchovy – vždy zastával klasický model rodiny a rodinné výchovy.
Zdeněk Matějček se narodil v Chlumci nad Cidlinou den 16. srpna 1922 – v letošním létě završil 82. rok svého života. Své mládí prožil v blízkých Kladrubech nad Labem, kde byl jeho otec ředitelem známého hřebčína . Školní docházku započal v roce 1928 v kladrubské jednotřídní škole: před vstupem na střední školu navštěvoval 5. třídu v Přelouči, kde bydlel u paní Slavíkové, vdovy po městském lékaři. Třebaže byl zdravotně handicapován – měl vrozenou luxaci kyčelního kloubu- zapojil se již v raných školních letech do tělocvičné činnosti. Nejprve jako žák kladrubského Sokola a potom i přeloučského. S přeloučským Sokolem absolvoval i tradiční prázdninový pobyt v Bratrouchově v Krkonoších. Na Státním reálném gymnáziu v Pardubicích začal studovat od září roku 1933. Ubytování mu rodiče zajistili v rodině soudního penzisty pana Přibyla, jehož dcera byla učitelkou na měšťanské škole, a mladému studentovi byla nápomocná při školních problémech. K Pardubicím měl vřelý vztah – během osmiletého gymnaziálního studia a návratného jednoročního abiturientského kurzu při zdejší obchodní akademii navázal mnohá celoživotní přátelství. Proto se sem nejen na pomaturitní setkání vždy rád vracel. (Na svá gymnaziální léta v Pardubicích si Zdeněk zavzpomínal ve svém příspěvku do Zpráv KPP č. 9 – 10/2002). Svoje obchodně – účetní znalosti uplatnil v době války v Baťových závodech ve Zlíně. Zde však roku 1944 onemocněl plicní chorobou, se kterou se léčil doma, a po ukončení války též ve Vysokých Tatrách. Po válce vystudoval Filozofickou fakultu Karlovy univerzity v Praze (rád vzpomínal na profesory Kozáka a Krále a tehdy ještě docenta Patočku). Po promoci v roce 1951 působil m. j. v pražském Sociodiagnostickém ústavu, na Dětské klinice ILF v Krči a v Psychiatrickém centru Praha. Byl autorem i spoluautorem mnohých vědeckých a odborných prací, z nichž některé byly přeloženy do cizích jazyků (angličtiny, němčiny a ruštiny) Z knižních publikací si můžeme připomenout: Psychické deprivace v dětství, Vývojové poruchy čtení, Dyslexie, Praxe psychologického poradenství, Dítě a rodina, Rodiče a děti, Náhradní rodinná péče aj. Kromě četných mezinárodních uznání mu byl udělen také čestný doktorát práv Univerzity v Saskatchewanu (Kanada). Úmrtí Zdeňka Matějčka je velkou ztrátou i pro pražský Klub rodáků a přátel města Přelouče, jehož byl aktivním členem. Jeho každoroční besedy na aktuální témata dětské psychologie a psychiatrie z praxe pražského Psychiatrického centra a Dětského centra Paprsek bývaly pro všechny zúčastněné velkým zážitkem. Když jsem se se svým dlouholetým přítelem – od školních let – loučil po jeho poslední pražské besedě dne 13. února t. r., žádný z nás netušil, že se vidíme naposledy. Zdeněk Matějček byl mimořádně vzdělaným, laskavým a moudrým člověkem, nám všem, kteří jsme ho znali, bude chybět.
