Když jsem pracoval na brožuře „Pardubický Zámeček a jeho osudy“ (vyšlo roku 2015 jako 69. sešit edice AB-Zet Pardubicka), opomněl jsem v kapitole 3. „Henckelové (1897-1928)“ zmínit zajímavou souvislost šlechtické rodiny Henckelů von Donnersmarck k osobnosti neblaze proslulého nacistického ministra zahraničí Joachima von Ribbentropa (1893-1946). Teprve četbou dvou knih uvedených dole se mi připomněly souvislosti. Psal se rok 1919, kdy se v Bad Homburgu (dnešní SRN) na tenisovém kurtu poznali 27 letý Ribbentrop a 24 letá Anna Elisabeth Henckelová (či Henkellová), dcera bohatého výrobce sektu z Wiesbadenu Otty Henckela (1869-1929). 1/ Anneliese byla ve své rodině pro svou svéhlavost a rozmary nepříliš oblíbená, nebyla ani nějak hezká (viz foto s dětmi), často trpěla migrénami a potížemi nosních dutin. Přesto došlo 5.července 1920 přes odpor jejích rodičů k jejímu sňatku s Ribbentropem. 2/ Přestože jako nacistický diplomat udržoval ve svém povolání ještě mimomanželský poměr se svou sekretářkou M.Blankovou, Anneliese zůstala jeho osudovou ženou až do norimberského procesu s válečnými zločinci. Porodila mu 5 dětí (1921 Rudolfa, 1922 Bettinu, 1932 Ursulu, 1935 Adolfa a 1948 Bertholda).
Henckelovi, hlavně Anneliesina matka, byli rádi, když se zbavili svéhlavičky a Ribbentropova tchyně se ani na veřejnosti netajila přesvědčením, že Ribbentrop je „nejhloupější z jejích zeťů“. Anneliese svého muže v podstatě ovládala a stala se jeho „Zlým démonem“. Z pozadí řídila každý jeho krok, nacházela stále větší zalíbení v moci a přepychu. Podle Ribbentropova životopisce M.Blocha vštípila svému muži nenávist k Anglii. Adolfa Hitlera prý učila se oblékat a společenskému chování. Ribbentropovým spolupracovníkům připomínala Shakespearovu lady Macbeth. Ribbentrop doufal, že se stane společníkem tchánovy úspěšné firmy s vínem, ale Otto Henckel mu pomohl roku 1931 k získání cizí firmy. Anneliese pomohla Ribbentropovi získat šlechtické „von“. Nechal se ve svých 32 letech 15.května 1925 adoptovat 62 letou svobodnou Gertrud Charlottou Ribbentropovou za 450 německých marek. Joachim začal používat znaku Gertrudiny rodiny (2 zkřížená děla a beránek), podle amerického chirurga K.Lattimera, který se s Ribbentropem stýkal služebně během norimberského procesu, však Anneliese znak navrhla prý sama. Jeho tchyně to komentovala s opovržením, poněvadž sama pocházela ze staré mohučské patricijské rodiny.
Americký psychiatr Dr.Kelley si všiml, že Anneliese byla v průběhu norimberského procesu velmi aktivní při obhajobě manžela, jemuž obstarala i placeného obhájce. Den před svou smrtí (15.října 1946) jí Ribbentrop napsal poslední dopis, v němž m.j. stojí: „Dotýkám se znovu Tvé milé hlavy a dívám se hluboko do Tvých očí, s celou tou nekonečnou láskou, kterou jedna lidská bytost může chovat vůči jiné…“ Ribbentropova smrt (podle M.Blocha) nastala teprve 10-30 minut po jeho oběšení ráno 16.října 1946.
Anneliese Ribbentropová (roz. Henckelová) vydala roku 1953 v Druffel-Verlag v Leoni manželovy memoáry „Mezi Londýnem a Moskvou“. 2.vydání vyšlo roku 1962. Roku 1967 pak vyšla její kniha dokumentů z let 1938-39 s tajemným názvem „Německo-anglická tajná jednání“ a roku 1974 ještě vydala v Leoni na Starnberském jezeře (svém sídle) druhou upravenou verzi těchto dokumentů pod názvem „Válečná vlna překážkou“.
Poznámky:
1/ Určeným dědicem Henckelova majetku byl Anneliesin mladší bratr Stephan Karl, ona i její sestry však vlastnily podíly a staly se tak bohatými nevěstami.
2/ Anneliese byla za první světové války zasnoubena s H.Hommelem, strýcem A.Speera, pozdějšího Hitlerova ministra zbrojení. Speerovi se přátelili s Henckelovými.
Literatura: Michal Bloch, Ribbentrop, Praha Naše vojsko 1994.
John K.Lattimer, Hitlerova smrtelná choroba a další tajemství nacistických vůdců, Praha Naše vojsko 2011.
