Dne 24. 9. 2011 se dožívá 80 let Mgr. Václav Žemla, stavební technik, středoškolský učitel, regionální hudební historik, publicista. Narodil se sice v Břeclavi jako jediný syn v rodině učitele mlynářské školy ing. Jana Žemly (1900–72) a Aloisie Žemlové (1904–2008), ale bytostně a osudově je spjat s Pardubicemi, kam se jeho rodiče společně s mlynářsko-pekařskou školou (nyní SPŠP ) přestěhovali z rodné Moravy v roce 1939. Jeho poválečný osud byl silně poznamenán rozporuplným politickým a společenským vývojem a tragickým životním osudem jeho otce, lidoveckého politika a představitele Orla. Čtenáři si o této záležitosti mohli a mohou vytvořit částečnou představu z několika článků, otištěných také ve Zprávách KPP, věnovaných událostem na Pardubicku v letech 1948–52. 1/
Václav Žemla vystudoval v letech 1942–50 pardubické gymnázium (tř. prof. Jaroslav Faktor). Prošel půlroční vyšetřovací vazbou a poté pověstnou vojenskou službou u PTP v letech 1952–54. Poté pracoval jako dělník v provozu Východočeských chemických závodů, kde přežil v roce 1957 výbuch s těžkým úrazem. Po půlročním léčení našel uplatnění v podniku Potravinoprojekt, kde mu bylo umožněno vystudovat externě stavební průmyslovou školu v Hradci Králové a kde až do roku 1972 pracoval jako technický úředník – projektant. Politické uvolnění v 60. letech mu dovolilo v letech 1968–76 dálkově vystudovat hudební vědu a latinu na FF UK a získat kvalifikaci k výuce na středních školách. Od roku 1972 až do výslužby učil na Gymnáziu Přelouč a Gymnáziu J. Ressela Chrudim a na několika jiných středních školách Pardubicka. Vedle své učitelské působnosti rozvinul badatelskou činnost v regionální hudební historii Chrudimska a publikoval řadu příspěvků v různých periodikách (Chrudimské vlastivědné listy, Chrudimský vlastivědný sborník, Hudební rozhledy), např. o A. Hniličkovi, J. Plavcovi, M. Musilové, Jaroslavu Doubravovi, K. Pippichovi, K. Bendlovi a mnoha jiných. Účastnil se muzikologických konferencí (Chrudim 2009). Byl a je aktivním členem Společnosti pro rozvoj Pardubicka a Klubu přátel Pardubicka. Ve ZKPP publikoval několik dokumentárních a svědeckých příspěvků o pardubických firmách, např. o firmě Vadas a F. Kváč.
Ačkoliv byl až do 70. let pod kontrolou StB, snášel všechny obtíže a nesnáze a houževnatě je překonával v duchu svého křesťanského přesvědčení, konání a skautské výchovy. Našel šťastnou a přirozenou oporu ve své rodině, příkladně pečoval s manželkou ing. Marií Žemlovou o svoji maminku, která se navzdory pohnutému životnímu osudu dožila požehnaného věku a patřila k nejstarším občankám Pardubic.
Velmi významnou oblastí jeho aktivity byl skauting. Pod skautským jménem Sim byl určitý čas střediskovým vedoucím, je čestným členem Svojsíkova oddílu a má zažité a osvojené principy skautského jednání. Projevuje stále mnohostranné zájmy, hraje na několik hudebních nástrojů, amatérsky maluje. Přejeme jubilantovi pevné zdraví a také dostatek času a potřebného soustředění k sestavení zamýšleného a důkladněji pojatého vzpomínkového svědectví o jeho otci (bude to jistě vítané dokumentární obohacení sešitové edice KPP AB- Zet Pardubicka k 40. výročí úmrtí Jana Žemly v roce 2012). Tož Sime, ad multos annos!
(Za všechny přátele, žáky, spolubojovníky z PTP a spolupracovníky ze všech oblastí jeho mnohostranných zájmů.)
Poznámky:
1/Jiří Kotyk: Pardubické nezákonné procesy 1948–1952, edice KPP a Společnosti pro rozvoj Pardubicka, sešit 6, 1998, s. 13-31.
2/Martin Pulec: Příspěvek k pozadí pardubických procesů (Securitas imperii 12, ÚDV 2005).
3/J. Kotyk: Pardubické souvislosti procesu s dr. M. Horákovou r. 1950 (ZKPP roč. 44, č. 11-12, 2009).
