Koncem září t. r. se dožívá neuvěřitelných 90 let náš kamarád a redakční kolega
PaedDr. Radovan Brož, nositel Medaile města Pardubic (2006).
Narodil se 28. září 1936 v Pardubicích
v Sakařově ulici v rodině vrchního tajemníka
ředitelství pošt. Oba rodiče – Jaroslav Brož
a jeho žena Marie – byli členy AFK, hráli tenis,
otec hlavně kopanou. Roku 1938 přibyl do rodiny
ještě další syn – Jaroslav. Lásku ke sportu
zdědil Radek jistě po svých rodičích. Věnoval
se řadě sportů, zejména však atletice, speciálně
běhu na střední tratě. Po maturitě na jedenáctileté
střední škole (JSŠ) vystudoval Vysokou
školu pedagogickou (VŠP) v Praze a potom fakultu
Tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy
(FTVS UK). Od začátku 60. let působil jako
profesionální trenér lehké atletiky v Dynamu
Pardubice a od roku 1974 jako vedoucí trenér
Střediska vrcholového sportu mládeže (SVSM).
Zasloužil se o zřízení sportovních tříd na ZŠ na Višňovce v Pardubicích, kde jsem
tehdy učil a seznámil se tak s ním. Vytvořil tu trenérskou dvojici s J. Náhlíkem. Roku
1984 se zasloužil o vznik Sportovního gymnázia v Pardubicích. Roku 1986 byl promován
jako PaedDr.
Roku 1962 se oženil se spolužačkou ze studií A. Bouskovou. Postupně se jim narodily
dcery Veronika a Renáta. Jako trenér vychoval Radek řadu úspěšných sportovců.
Této činnosti se věnoval až do roku 1992. V polovině 80. let byl na něj vyvíjen tlak,
aby jim podával anabolika, což striktně odmítl.
Poznal jsem jej jako skvělého vypravěče při našich pravidelných setkáních u emeritního
ředitele ZŠ Ohrazenice J. Štěpánka v jeho rodinné vile. Vyprávěl nám m.j.
o náletech na Pardubice roku 1944, jež zažil jako školák, i o politickém nátlaku StB
na něj za Husákovy normalizace (za odmítnutí spolupráce s ní mu vzali cestovní
pas, takže např. roku 1972 nesměl vycestovat na OH v Mnichově). Předmětem našich
rozhovorů byla také heydrichiáda na Pardubicku včetně činnosti výsadku SILVER
A a jeho pardubických spolupracovníků (tomuto tématu se věnoval také v jubilejní
publikaci z roku 2012). Setkávali jsme se také i ve Státním okresním archivu (SOkA)
v Pardubicích, kde byl hlavně pilným badatelem v oblasti historie pardubických sportů.
Své bádání zúročil publikacemi v ediční řadě KPP AB-Zet Pardubicka (Kronika
pardubického fotbalu, Kronika cyklistiky na Pardubicku, Kronika pardubického tenisu).
Pro Knihu o městě Pardubice (vyd. 1999) vypracoval kapitolu Město sportu.
Kromě toho zpracoval i metodické příručky o skoku dalekém. V letech 1969–73 byl
předsedou trenérské rady Českého atletického svazu (ČAS), v letech 1985–90 byl
vedoucím trenérem sekce skoků a vícebojů ČAS. Nesmíme ani zapomenout na jeho
diváckou vášeň pro Velkou pardubickou. Není tedy divu, že roku 2012 byl uveden
do Síně slávy pardubického sportu. Každé setkání s ním včetně redakční rady Zpráv
KPP bylo pro mne vždy velkým obohacením. Za to mu patří veliké díky!
Přejeme Ti, milý Radku, do dalších let hlavně lepší zdraví a stálý zájem o Tvé
koníčky a věci veřejné.
