17. října t. r. uplynulo již celých deset let od úmrtí našeho redakčního kolegy p. učitele Karla GOTTWALDa ze Sezemic.
Narodil se 22. března 1934 v Sezemicích v učitelské rodině. Roku 1945 začal studovat na reálném gymnáziu a o 7 let později ukončil svá středoškolská studia na pedagogickém gymnáziu v Pardubicích. Na své první místo nastoupil v září 1952 v Herálci u Hlinska. V roce 1954 musel nastoupit na prezentační vojenskou službu. Narukoval až do Chebu a vrátil se až na Vánoce 1956, protože v říjnu t.r. byl odvelen do ostravských dolů. Rodičům bylo sděleno, že mají uvědomělého syna“. V lednu 1957 nastoupil na ZŠ do Újezda, kde pobyl tři roky. Dokončil studium na Pedagogické fakultě (aprobace M-F-Dílny) a roku 1961 působil 1 rok jako učitel ZŠ v Bohdanči. Nejdelší období jeho učitelství je vázáno na rodné Sezemice, kde působil v letech 1962–87. Od ledna 1988 nastoupil ze zdravotních důvodů invalidní důchod. V něm setrval pouhých 10 let… Jak krátký čas na jeho bohaté koníčky! Celý život měl rád hudbu, hrál na klavír a ve škole řídil pěvecký kroužek (spolupracoval s prof. F. Vovsem). Jako velký milovník historie (a regionální zvláště) byl řadu let sezemickým kronikářem a členem historicko- dokumentační komise býv. SPB, kde s dr. K. Jičínským zpracoval roku 1985 historii protifašistického odboje na Pardubicku. Práce obdržela 2. cenu v celostátní soutěži SPB a je dodnes pozoruhodná tím, že – ač psána v období husákovské normalizace – udržela objektivní a spravedlivý pohled na minulost včetně západního odboje. Své historické zájmy vkládal p. učitel Gottwald i do svých článků ve Zprávách Klubu přátel Pardubicka, kde se stal velmi dělným členem redakční rady, do Pernštejna, Záře (pozdějších Pardubických novin) a do Hlasu revoluce, kde sledoval problematiku heydrichiády na Pardubicku.
Dlouhodobě si velmi pečlivě vedl výstřižkový archiv, v němž je m.j. uložena i jeho korespondence s dr. Z. Jelínkem, dr. M. Ivanovem a vydavatelem Kanadských listů M. Janečkem. Byl to on, kdo se zasloužil o zřízení pamětní desky A. Bartoše v Sezemicích a trvalou památku praporečníka roty NAZDAR K. Bezdíčka. Z Gottwaldovy iniciativy vznikl videomedailon zasloužilého sezemického vlastivědného pracovníka p. Oldřicha Ullricha, na němž jsem měl tu čest s ním spolupracovat.
Pan učitel Karel Gottwald byl dobrý člověk a výborný pedagog, jenž zůstane oprávněně dlouho v paměti svých žáků i přátel. Při nedávné prohlídce jeho archivu jsem si uvědomil, jak pilným badatelem byl a jakým zřídlem informací stále jeho archiv zůstává. Díky, pane učiteli !!!
