Dne 23. dubna 2005 zemřel známý výzkumný pracovník toxikologického oboru, pan Doc. Ing. M. Matrka, DrSc. Narodil se 13. března 1923 v Josefově nad Metují. Do školy začal chodit v Přelouči, kam se přestěhovali rodiče. V tomto městě dokončil 4. ročník měšťanské školy. To již absolvoval s rodiči další stěhování do Týnce n. L. Již od mládí měl zájem o chemii, a proto chtěl studovat na průmyslové škole chemické. Ale válečné události znamenaly pro starší ročníky nebezpečí povinného pracovního nasazení do válečného průmyslu v Německu. Tomu unikl ze zdravotních důvodů. Po zbytek válečných let pracoval až do roku 1945 ve Výzkumném ústavu všeobecné chemie v Pardubicích – Rybitví.
Jeho velkou láskou bylo výtvarné umění – zvláště malování. V roce 1946 úspěšně složil zkoušky na Akademii výtvarného umění. U profesora Nesvadby začal studovat figurální malbu. Po 4 semestrech studium opustil. Přeci jen zvítězila chemie, jak doufal – jistější existence.
Po úspěšném dokončení studia na VŠCHT Praha v roce 1953 a dosažení titulu ing. chemie pracoval na vědecké aspirantuře v oboru organické technologie. Vedoucím práce byl prof. O. Wichterle. V roce 1957 aspiranturu ukončil (CSc.) a nastoupil do Výzkumného ústavu organických synthes (VÚOS) v Pardubicích – Rybitví, kde pracoval v oddělení AFY-LA v oboru elektrochemie. V roce 1963 úspěšně obhájil habilitační práci (Doc.) a jako docent přednášel externě na fakultě chemicko-technologické Univerzity Pardubice v oboru organické chemie.
V roce 1970 přešel z oddělení AFY-LA do oddělení TOXI-LA k MUDr. Ing. Josefu Marholdovi. Zde se rychle zapracoval do nového oboru a po odchodu MUDr. Ing. J. Marholda do důchodu převzal vedení tohoto oddělení. V roce 1973 pomohl již jako odborný garant organizovat 1. celostátní konferenci „Chemická karcinogenita“. Problematika zdravotních rizik v chemickém průmyslu je tak značná, že hned vznikl požadavek, aby se konference konala každoročně. A tak v roce 2005 to byl již 32. ročník. Konference se účastní vždy odpovědní pracovníci nejen z chemického průmyslu, ale také z jiných odvětví, kde se ve výrobě používají různé chemické látky. V současné době konference nese jméno: „Průmyslová toxikologie a ekotoxikologie“.
Jako zkušený analytik zavedl v toxikologii celou řadu analytických postupů. Na základě těchto publikovaných vědeckých prací dosáhl v roce 1976 hodnosti doktora technických věd. (DrSc.)
Ještě v roce 1975 jako člen úspěšného kolektivu VÚOS obdržel „Státní cenu“ za automatizaci operací při výrobě organických barviv.
Doc. M. Matrka inicioval založení „Koordinační komise pro rozvoj toxikologie“. Byla to jeho velká zásluha. Koordinační komise vyvolala jednání o nezbytnosti výuky nových pracovníků pro obor toxikologie. Bylo třeba vybudovat potřebné laboratoře a hlavně připravit nezbytnou legislativu.
Analytika, která dominuje nyní v tomto oboru, vyvolala také nutnost změny názvu oddělení TOXI-LA na název CETA, tj. „Centrum ekologické a toxikologické analytiky.“
Za dobu své bohaté vědecké činnosti publikoval Doc. M. Matrka 217 vědeckých prací doma i v zahraničí. Často mohl výsledky své práce i patentovat (44 osvědčení). Vydal 7 vysokoškolských skript a spolupracoval na 3 významných odborných knihách z oboru analytické chemie v toxikologii.
Vedle své odborné práce v oblasti chemie a toxikologie se stále rád věnoval staré lásce – malování. Byl aktivním členem výtvarného kroužku (VCHZ-VÚOS), kde amatérské výtvarníky vedli někteří akademičtí malíři, např. L. Vele nebo F. V. Danihelka. Ze známých pardubických chemických osobností byl ve výtvarném kroužku vedle Doc. M. Matrky činný i Ing. F. Sillinger.
Celý článek naleznete ve Zprávách KPP rok 2005, číslo 9/10
