V červenci 2025 zemřel v Chrudimi akademický
sochař Jaroslav Brož. Jeho tvorba zanechala
nesmazatelnou stopu nejen v Chrudimi,
Pardubicích i po celé České republice. Fascinovala
jej osobnost legendárního běžce Emila
Zátopka. Kromě českých realizací vytvořil jeho
sochu i pro sídlo Mezinárodního olympijského
výboru v Lausanne (2002).
V Chrudimi se nachází celá řada Brožových
děl. Na radnici busty královny Elišky Rejčky
(Chrudim byla jejím věnným městem) a krále
Přemysla Otakara II. Pro Park republiky vytvořil
sochu TGM, pro Panteon muzea vytvořil
busty osobností spojených s městem či oblastí
Chrudimska (např. K. Pippicha, J. Ressla,
F. Schmoranze st. a dalších). V místním gymnáziu stojí jeho socha vynálezce lodního
šroubu J. Ressla. V chrudimském náhonu sedí výrazná loutka vodníka Polívky. Šibal
Kacafírek také připomíná, že Chrudim je městem pohádek i loutek.
V Pardubicích je také mnoho jeho realizací, snad i proto, že mistr byl pardubickým
rodákem (nar. 23. dubna 1935). Po maturitě na gymnáziu v Chrudimi odešel do
Prahy na Akademii výtvarných umění, kde se stal žákem K. Pokorného, jemuž pomáhal
při vzniku pomníků B. Němcové a A. Jiráska v Praze. Absolvoval roku 1961.
Jeho díla odrážela krásu života, poetiku ženství i tragiku historie včetně válečných
utrpení. Kromě Švýcarska zdobí jeho sochy m.j. i Nizozemí a Mexiko. Svůj venkovní
ateliér měl v Rosicích u Chrasti, kde pro místní ZŠ vytvořil učitele národů J. A. Komenského.
Svůj poslední ateliér měl v přízemí chrudimského paneláku, kde bydlel a kde
jsem jej také několikrát osobně navštívil. Jardu jsem poznal roku 1998, kdy jsem jej
jako předseda pardubické Masarykovy společnosti (založené 1995) oslovil ve věci
obnovy sochy TGM na náměstí Legií. Upravil sochu O. Španiela v třetinové velikosti.
V roce 2015 byla před pardubickým vlakovým nádražím odhalena socha J. Pernera,
jehož bustu připravil i pro dopravní fakultu Univerzity Pardubice. V jejím kampusu
se nachází i jeho busta arcibiskupa Arnošta, prvního kancléře UK. Speciálními zakázkami
v Pardubicích byla rekonstrukce pamětní plakety A. Rašína na hotelu Zlatá
štika (podle fotografie z dobového pardubického tisku první republiky) a památník
letců RAF na dukelském náměstí.
V pamětním almanachu MS z roku 1998 se J. Brož krásně vyslovil o úloze výtvarného
umění: „Říká se, že umění se rodí z bolesti. Jako nový život… Kdyby všechno, co
se z takové bolesti zrodí, bylo jen krůčkem k dobru, pak mělo toto snažení význam.
Proto potřebujeme umění.“ Závěrem svého života se J. Brož zabýval skicami pánů
z Pernštejna, z nichž jeden – Vilém II. zvaný Moudrý – podle něj patřil před panoráma
pardubického zámku místo Malejovského politického kýče s rudoarmějcem, pionýrem
a kolchoznicí, symboly komunistické totality.
Čest Tvé světlé památce, milý Jardo!
Literatura:
Pamětní sborník k novému odhalení sochy TGM 28. 10. 1998 v Pardubicích, s. 38–40.
Pardubický deník z 30. 8. 2025 – nekrolog J. Brože.
