V Radničním zpravodaji MmP č.4 z letošního roku jsem si se zájmem přečetl studii kolegy F. Šebka o fortifikaci pardubického hradu a města Pardubice za Viléma z Pernštejna (s. 16). Za velmi důležitou považuji větu: „Nic dokonalejšího už nedokázalo pozdně gotické pevnostní stavitelství vytvořit.“ Vzhledem k tomu, že F. Šebek správně zmiňuje stopu kameníka Hanse Spiesse (1440–1511) na našem zámku (šlo o příslušníka královské jagellonské huti v Praze), logicky čtenáře napadne, proč autor v dalším textu používá obecný plurál „stavitelé p. Viléma“.
Je přece již dlouho známo (přinejmenším ze 60. let 20. století), že největším géniem
pozdně-gotického fortifikačního umění v Čechách byl Benedikt Ried (zemřel roku
1534, tedy ve stejném roce jako Vojtěch z Pernštejna), „magister operis“ či werkmistr
královské jagellonské huti v Praze. České obrozenecké dějepisectví počeštilo Němce
Rieda na „Beneše Lounského“ (vzhledem k jeho projektu chrámu sv. Mikuláše
v Lounech), event. v novější literatuře býval nazýván Benediktem Rejtem z Pístova
(Piesting byl Riedovým rodištěm).
Zřejmě nelze očekávat, že v blízké budoucnosti se najde archivní doklad Riedova
fortifikačního projektu v Pardubicích, protože většina pernštejnského archivu podlehla
nezvratně zkáze. Nezbývá tedy než jít ve stopách riedovského tvarosloví v našem
městě, jak je systematicky poznával po J. Heroutovi v 80. letech 20. století Ing. arch.
Karel Braný z Prahy. Poslední objevy na zámku jeho hypotézy potvrzují (viz např.
objev pardubického „Vladislavského sálu“ v nejvyšším patře našeho zámku).
Je však třeba připomenout i další doklady práce Riedovy huti na zámku, hlavně goticko-
renesanční portály v 1. patře jižního křídla a ostění oken jižního a západního
křídla. Nelze nezmínit ani ostění okna arkýře t. zv. Vojtěchova sálu, která již roku
1977 ve své stavebně historickém průzkumu zámku označili D. Líbal a M. Vilímková
za práci Riedovy huti srovnatelnou s Ludvíkovým křídlem Pražského Hradu.
Riedův podíl považovali oba uvedení autoři za pravděpodobný po roce 1514, kdy v Praze
probíhala dostavba zmíněného křídla Hradu a Vojtěch z Pernštejna se ujal funkce
nejvyššího hofmistra království Českého. Právě on mohl uvedené práce na západním
křídle zámku zprostředkovat. Riedův podíl připustil i doc. V. Hrubý roku 1990
v 1. díle „Dějin Pardubic“ (F. Šebek a kol., vyd. 1990, s. 195, pozn. 206).
Podivné a dlouhotrvající mlčení o existenci t. zv. Riedovy školy v Pardubicích připomíná
komunistické odmítnutí monografie G. Fehra o B. Riedovi z roku 1961 (G. Fehr:
B. Ried, ein deutscher Baumeister zwischen Gotik und Renaissance in Böhmen,
Callwey Verlag München 1961). Dluhem českých historiků umění zůstává srovnávací
analýza vodní fortifikace t. zv. starého zámku v Chlumci nad Cidlinou a fortifikace
pardubického zámku. Je známo, že národnost umělce nehrála v 16. století pražádnou
roli, proto je třeba se konečně oprostit od nacionalistických stereotypů a klišé…
