Když jsem ve dvojčísle 7-8 /2006 zveřejnil v rubrice Pardubický Slavín ( s. 218-219 ) životopis bývalého c. k. okresního hejtmana Ignáce Baukala (1816 -1893), čestného občana Pardubic , ozval se mi 14. září 2006 dopisem náš člen p. Jiří Hájek ( Neveklov – Tloskov 2 , PSČ 257 56 ) a upozornil mne , že v jeho monumentální čtyřdílné kronice hřebčína v Kladrubech nad Labem , kterou věnoval knihovně našeho KPP , je v kapitole VIII. ( Léta 1855 až 1918 ) věnována pozornost konfliktu I. Baukala se začínajícím učitelem Františkem Flosem ( 1864 – 1961 ), pozdějším spisovatelem dobrodružných děl a okresním školním inspektorem . Uvedenou pasáž jsem našel ve 3. díle výše zmíněné kroniky ( s. 341-346 ) a rozhodl jsem se našim čtenářům ji zprostředkovat ve zkrácené verzi:
F. Flos přišel učit do Kladrub roku 1883 jako podučitel – začátečník na své první učitelské místo . Napsal zde také črty “ Hmyz “ pro Zlatou Prahu o zajímavých lidských figurkách . Jde o první Flosovu tištěnou práci vůbec .Flos jako velice společenský člověk býval zván do společnosti úředníků hřebčína , jež se scházela v kasinu v t. zv. císařském hostinci . I když do kasina byly odebírány především německé časopisy , chodila sem i „Zlatá Praha „, v níž návštěvníci objevili i Flosovu práci . Kamenem úrazu se stala povídka “ Roháč “ (z výše uvedených črt “ Hmyz “ ). Čtenáři v povídce poznali tchána zdejšího fořta Herrana . Ten se povídkou cítil zle dotčen a stěžoval si okresnímu hejtmanu I. Baukalovi do Pardubic . Ten si autora předvolal , velmi mu vyčinil , že zesměšňuje vážené občany Kladrub a chtěl dosáhnout Flosova přemístění . Tu se však do věci vložil ředitel hřebčína Jan rytíř Vieten, muž se smyslem pro umění a humor , a v kasínu se postavil na Flosovu obranu . Požádal dokonce pana fořta , aby se Flosovi omluvil , že nešlo o žádný pamflet. Fořt musel řediteli Vietenovi vyhovět a z Kladrub byl napsán dopis na okresní hejtmanství do Pardubic , že není důvod k předčasnému odchodu p. učitele Flose z Kladrub.
Ten tu skutečně 3 roky působil , až roku 1888 odešel na školu v Býchorách na Kolínsku . Jak zajímavě uvádí J. Hájek , zainteresovaní úředníci ( Herran a Baukal ) se dobře znali jako zaměstnanci bývalého komorního panství Pardubice , kam ovšem hřebčín Kladruby nespadal , protože byl řízen centrálním úřadem nejvyššího štolby .
Hospodaření na kladrubských pozemcích však podléhala komornímu panství Pardubice , což vedlo k neshodám . F. Flos však na Kladruby nezapomněl a roku 1925 přispěl do 5. ročníku vlastivědného časopisu “ Krajem Pernštýnův “ povídkou “ Zápas s jeleny „, v níž zpracoval pověst o vzniku pomístních názvů Kladruby a Jeleniště ( viz s. 10-12 a s. 25-27 ). Sem odkazuji všechny milovníky starých příběhů.
Děkuji p. kronikáři J.Hájkovi za upozornění na zajímavé historické souvislosti.
