O Arnoštu z Pardubic byly již ve Zprávách KPP publikovány dva příspěvky a sice: p. Z. A. Cinkaná a p. PhDr. J. Kotyka. Význam Arnošta z Pardubic pro naše město je však tak velký, že je vhodné připomenout výročí jeho narození.
V odborné literatuře se často diskutuje, kde a kdy se narodil. Datum, které se častěji v literatuře objevuje, je 25. březen 1297.
V tomto článku tedy nebude řeč o tom, co již bylo čtenářům sděleno, ale budou připomenuty jen některé důležité údaje z Arnoštova života.
Arnošt pocházel z vladycké rodiny, která se domohla vyššího šlechtického postavení. Otec se jmenoval rovněž Arnošt, matka Adéla. Rodina získala pardubické panství směnou za hrad Vizmburk (nedaleko Úpice). Otec – Arnošt z Hostýne a ze Staré – byl od roku 1335 v královských službách v Kladsku jako purkrabí. Arnošt byl nejstarší ze čtyř synů. Arnošt a Bohuš se měli stát vyššími duchovními hospodáři, Smil a Vilém měli s otcem spravovat panství a rodinné jmění.
Arnošt vychodil v Kladsku farní školu. Na studiích v Itálii strávil čtrnáct let. Navštěvoval university v Bologni a v Padově. Věnoval se studiu církevního práva a dosáhl hodnosti licenciáta kanonického práva, což byl titul opravňující přednášet na universitě. V době svých italských studií navštívil také Francii, kde se seznámil s kralevicem Karlem, čímž si vysvětlíme, proč po návratu domů postupoval tak rychle v získávání církevních hodností. Arnoštova církevní kariéra měla tyto hlavní etapy: Před rokem 1338 dosáhl v kapitule v Sadské důstojnosti děkana a v Pražském kostele kanonikátu, v roce 1339 se stal děkanem i zde.
Z hlediska časové posloupnosti je zde nutno si připomenout, že po smrti otce se stává Arnošt na základě závěti ze dne 29. 12. 1340 hlavou rodiny a od tohoto dne se psal ARNOŠT „Z PARDUBIC“. V rodinné závěti (1340) jsou Pardubice jmenovány již městem a není proto náhodou, že Pardubice ctí v arcibiskupu Arnoštovi svého patrona a zakladatele. Pardubice také přijaly na svůj městský štít i Arnoštův rodinný znak – stříbrnou půlku koně se zlatou uzdou na červeném štítě.
Rozhodnutím papeže Klimenta VI. v roce 1343 je povolán Arnošt z Pardubic na stolec pražského biskupa. Dne 30. 4. 1344 vydává papež bulu, ve které povyšuje Arnošta z Pardubic na arcibiskupa a 5. 5. 1344 uděluje papež pražským arcibiskupům právo pomazat a korunovat české krále. Při konání zemského sněmu v Praze 21. 11. 1344 převzal Arnošt z Pardubic pallium prvního arcibiskupa pražského Tentýž den byl položen i základní kámen nové katedrály sv. Víta za přítomnosti krále Jana, jeho syna Karla a Arnošta z Pardubic. K výstavbě katedrály byl povolán Matyáš z Arrasu a po jeho smrti pokračoval v díle Petr Parléř z Gmúndu.
Vliv a účast Arnošta z Pardubic na dění v české zemi byl všestranný. V roce 1346 z pověření krále projednával Arnošt u papeže Klimenta VI. možnost založení generálního studia v Praze (university). Papež na základě tohoto jednání vydává 26. 1. 1347 bulu, která obsahuje souhlas se zřízením university v Praze. Kladný postoj papeže umožnil Karlovi IV. vydat 7. 4. 1348 zakládací listinu pražské university. Karel povolal do Prahy na novou universitu řadu vynikajících lidí ze zahraničí. Z domácího prostředí povolal král s Arnoštem z Pardubic ještě teologa Jana Moravce, který studoval teologii na universitách v Paříži a Oxfordu. Dne 2. 9. 1347 poprvé v dějinách českého státu český metropolita, arcibiskup Arnošt z Pardubic, slavnostně korunuje Karla českým králem korunou svatováclavskou.
Arnošt z Pardubic jako vedoucí skupiny českých pánů se obrací na Karla IV. – jako římského krále – se žádostí, aby potvrdil stará práva a privilegia udělená dříve římskými králi a císaři českým vévodům a králům. Králův sekretář a vyslanec Mikuláš Sortes tak vydává soubor jedenácti privilegií ke dni 7. 4. 1348. Znovu potvrzená privilegia mají pro české království neobyčejný význam. České království je tím posunuto v římské říši na úroveň „zvlášť vzneŠeného článku říše římské“ („ipsum regnum Boemie Romani regni membrum fore nobtlius“).
V jak mimořádném postavení byl Arnošt z Pardubic ke králi, dokumentuje další událost. Karel IV. dal příkaz k vybudování hradu Karlštejn (1348 – 1365). Výjimečnost stavby byla zdůrazněna tím, že základní kámen k ní položil v Karlově zastoupení sám pražský arcibiskup a Karlův důvěrný přítel Arnošt z Pardubic.
Dne 11.3. 1361 křtil Arnošt Karlova syna Václava a 21. 5. 1363 požehnal novému sňatku (již čtvrtému) Karla IV. s Eliškou Pomořanskou. Dobré přátelství a vztah Karla k Arnoštovi lze vidět i v tom, že Karel přijel v září 1363 na návštěvu do Pardubic. Je to zřejmě první listinně doložený pobyt českého panovníka v Pardubicích.
Život Arnošta z Pardubic se uzavírá 30. 6. 1364. Je pohřben na základě svého přáni v kostele Panny Marie v Kladsku. Místo posledního odpočinku je označeno deskou s českým nápisem. V roce 1870 byl v kostele umístěn pomník od hlučínského sochaře J. Jandy, který v něm ztvárnil klečícího Arnošta z Pardubic.
K ukončení této vzpomínky na Arnošta z Pardubic je vhodné použít výrok básníka F. Petrarky (1304 – 1374) z listu Arnoštovi z 29. – 30. 4. 1357, zaslaný z Milána: „Já však vyznávám, že jsem nikdy neviděl nic méně barbarského, nikdy nic jemněji vzdělaného než císaře a některé nejvznešenější, pravím, a výtečné, hodné nejtrvalejší paměti a nadto ještě nadmíru vlídné a laskavé, jako by se narodili v Aténách občany aténskými“.
ZÁVĚR
Pardubice jsou jedním z mála měst, které mohou doložit historický vztah ke Kladsku. Vždyť Arnošt z Hostýne a ze Staré byl držitelem pardubického panství a Pardubic a purkrabím v Kladsku. Vztah Arnošta z Pardubic ke Kladsku také dokumentuje to, že jeho poslední přání bylo být pohřben v Kladsku.
V současné době se uskutečňuje mnoho zájezdů pardubických občanů do Kladska. Vedle zájmů praktických jsou zájmy občanů vždy spojeny s přáním vidět historické město a navštívit i kostel Panny Marie, kde je pohřben velký a slavný muž Arnošt z Pardubic.
LITERATURA
1) Jiří Spěváček: Karel IV. – Život a dílo. Vydalo Nakladatelství SVOBODA Vydáni II. Praha 1980
2) Václav Medek. Cesta české a Moravské církve staletími. Vydala Česká katolická charita v Praze 1982
3) ZPRÁVY KPP: roč. 1994 č. 5-6 2. A. Cinkán: 630. výročí úmrtí Arnošta z Pardubic
4) roč 1995 Č. 3-4 PhDr. J. Kotyk: Arnošt z Pardubic a město Pardubice

Autor: Ing. Vladimír Kočvara