V sobotu 18. 9. 1999 se sešli na již tradičním XII. celostátním setkání zvaném Esperantský den esperantisté z 25 míst České republiky ve velkém sále Kulturního domu Dubina v Pardubicích. Při této příležitosti proběhly oslavy 90. výročí od založení I. Esperantského klubu v Pardubicích, jehož zakladatelem byl zubní lékař Dr. Schulhof, od jehož smrti 18. 8. 1919 uplynulo již 80 let.
Dr. Schulhof je v esperantském světě považován za zakladatele originální esperantské poezie. Patřil k trojici významných pardubických osobností, lékářů – židů, kteří se přihlásili k české příslušnosti. Byli to Dr. Viktor Vohryzek (1864 – 1918), Dr. Lev Thein (1871-1937), Dr. Stanislav Schulhof (1864-1919). Dr. Schulhof byl z deseti dětí, velmi talentovaný, ctižádostivý a vlastenec. Kromě esperanta ovládal jazyk anglický, francouzský, německý, hovořil čínsky a turecky. Byl činný jako žurnalista, redaktor a spisovatel, herec ochotník a básník.
Na jeho počest byl pojmenován pardubický Klub esperantistů jako Klub esperantistů Dr. Schulhofa.
Klub vyvíjí značnou činnost propagující výuku a praktické užití mezinárodního jazyka esperanto, pořádá vzájemné výměnné návštěvy se zahraničními esperantisty, provádí mezinárodní turistiku pomocí esperantských organizací, překládá krásnou i odbornou literaturu, pořádá výstavy a besedy a také mezinárodní setkání v Pardubicích. Vlastním nákladem vydává drobné publikace. Velmi úzce spolupracuje se Svazem zdravotně postižených esperantistů, pro které znamená seberealizeci zdravotně postižených a velmi podstatné rozšíření jejich aktivního života.
Esperantský klub Dr. Schulhofa není mohutný počtem, ale je významný svou prací a v Pardubicích má své nepřehlédnutelné místo. V sedmi objemných kronikách je zapsána slovem i obrazem celá historie. Členové klubu pro společné setkání připravili amatérsky celou historii zapsanou v kronikách na videu, která byla v češtině promítnuta na velké obrazovce v sále. Videoprogramu předcházelo vystoupení řady účastníků se zahraničními zdravicemi v esperantu. V odpoledních hodinách byla hodnocena literární soutěž, která byla vyhlášena ku příležitosti devadesáti let v Pardubicích. Pro účastníky setkání připravili členové klubu pamětní odznaky, samolepky a pohlednice Pardubic s přítiskem esperanta.
Duší pardubické organizace je velmi pracovitá paní Jarmila Rýznarová. Patří jí dík za uspořádání a zajištění celé akce, stejně jako jejím přátelům, vedoucím esperantských skupin v Pardubicích.
Esperanto, nazvané podle pseudonymu jeho tvůrce varšavského lékaře V. Zamenhofa – Esperanto (mající naději) vzniklo jako umělý pomocný mezinárodní jazyk. Slovní základy byly vzaty jednak ze slov většinou řeckého a latinského původu, užívaných ve světových jazycích, jednak z jazyků románských a germánských. Autor sám mu do vínku vepsal přání, aby sloužil ke sblížení lidstva bez ohledu na rasu, náboženství, národnost, politické názory a sociální názory.
Esperanto je jazykem pro všestranné vzájemné poznávání, jazykem nadnárodním, který stojí za to, aby byl rozšiřován. Nejen svými myšlenkami, ale dostupnou gramatikou se přímo nabízí k tomu, aby si jej mohla osvojit naprostá většina lidí. Pomocí esperanta lze získat přátele a dorozumět se skutečně na celém světě.
21. – 24. července 1999 byla uspořádána veliká společná akce:
Mezinárodní setkání esperantistů v Domě techniky v Pardubicích.