Zprávy KPP

Přeloučská veřejnost prožila dne 16. srpna 2004 opravdový svátek. Tento den zde došlo ke slavnostnímu otevření nového silničního nadjezdu. Dodavatelé této mimořádně sledované stavby, tj. Stavby silnic a železnic, a. s. a Skanska ŽS, a. s. předali investorovi stavby, tj. společnosti Správy železniční dopravní cesty, státní organizace (SŽDC) dílo v hodnotě 140 mil. Kč. Z toho 80 mil. Kč uhradil stát, 60 mil. Kč bylo čerpáno z fondů EU.

Je tomu již 10 let, co se z Vysoké školy chemicko technologické stala Univerzita. Co této události předcházelo? Po událostech roku 1989 nastala potřeba zajistit ostatečně rychle výuku cizích jazyků, zejména angličtiny a němčiny. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy připravilo projekt na přípravu tříletého bakalářského studia učitelů angličtiny a němčiny. Tohoto konkurzu se zúčastnila Vysoká škola chemicko technologická a byla tímto studiem pověřena. Tím z dřívější katedry cizích jazyků se stal v roce 1992 Ústav cizích jazyků, později Ústav cizích jazyků a humanitních studií.

První záznam o požáru je v pamětní knize č. II (str. 377) z roku 1850. Tehdy vznikl oheň z neopatrnosti Františky Ždímalové (čp. 7). Požár zlikvidoval celé doškové a dřevěné stavení. Silný vítr popohnal ohnivého kohouta? na sousední stavení čp. 45 (František Kvasnička), čp. 8 (Baladův grunt), čp. 37 (Panchartkovi), čp. 40 (Richterovi), čp. 5 (Konvalinovi), čp. 3 (Novotný), čp. 4 (Štěpánkovi), čp. 34 (Trubařovi) a čp. 2 (Doudovi)

Ing.František Sillinger Mezi významné postavy, reprezentující tzv. pardubickou chemii, patří mimo jiné také pracovník z oboru provozní praxe ? Ing.František Sillinger. Jeho význam spočívá nejen v jeho odborných kvalitách, ale především ve schopnostech řídit poměrně rozsáhlý výrobní komplex, jakým je provoz na výrobu organických barviv v rámci chemických závodů v Rybitví u Pardubic (VCHZ ). Po bohatých zkušenostech získaných dlouholetou praxí dospěl až k funkci vedoucího již uvedeného útvaru, který bývá v průmyslové praxi označován technologickým termínem – CECH. V této významné funkci působil po řadu let až do doby odchodu do důchodu. Po této době byl ještě velmi činný jako překladatel z angličtiny, němčiny a maďarštiny. Zemřel ve věku 80 let.

První cílené pěstování kaktusů v Pardubicích bylo patrně v zahradnictví p. Oskara Smrže v prostoru za zadními trakty domů ve Sladkovského a Pernerově ulicí. Tam se jejich pěstování (později i na Kamenci, kam svoje zahradnictví rozšířil), věnoval v letech 1910 – 31. V roce 1929 na základě osobních zkušeností vydal knihu Kaktusy a jiné sukulenty.

Jestliže někdo studuje historii města Pardubic a především jeho ekonomický vývoj a rozvoj, pak bezpodmínečně musí narazit na skutečnost, že tomu vděčí díky železnici. Přes Pardubice vedla už první železniční trať z Olomouce do Prahy. Společnost státní dráhy zahájila provoz už v roce 1845. Společnost Pardubicko- liberecké dráhy začala provozovat železnici z Pardubic přes Hradec Králové do Jaroměře v roce 1857. Když pak Rakouská severozápadní dráha vybudovala spojení z Německého Brodu přes Chrudim a Rosice nad Labem do Pardubic, tak se psal rok 1871. Tím bylo propojení tří největších měst v našem regionu – Pardubic, Hradce Králové a Chrudimě – dokončeno a je tak i dodnes. Ještě se uvažovalo o stavbě železniční trati z Pardubic do Chlumce nad Cidlinou (bylo o tom již ve Zprávách psáno), byly projekty i na spojení Sezemice – Holice – Týniště nad Orlicí.

Počátku vzniku KK sahají do roku 1969, kdy v Telčické Základní škole řediteloval Arnošt Christ, učitel výtvarné výchovy (později i na pardubickém gymnáziu). Jako milovník keramiky zavedl na škole kroužky keramiky nejprve pro děti, později pro dospělé.

Je tomu již padesát let ode dne 1. srpna 1954, kdy byl v Pardubicích založen první organizovaný spolek numismatiků při Východočeském muzeu. Numismatika v Pardubicích má svoji tradici ? navazuje na slavná jména Max Donebauer, Josef Smolík, Filip Šedivý a Bedřich Skrbek.

Informace o firmě E. Kraus, továrna železných konstrukcí, kterou založil Emanuel Kraus, se zachovaly torzovitě. Sídlo firmy bylo v Dašické ulici (na místě dnešního pardubického gymnázia). Firma se vypracovala z obyčejné zámečnické dílny, ve které se zpočátku vyráběly stavební, okrasné a ornamentální práce, na opravdickou továrnu.

10. března 1933 vyšel ve Východočeském republikánu (č. 11) článek s titulem Ministr v Gajdově království a podtitulkem ?Z fašistických soudních procesů?. Ocitujeme z něj nejzávažnější pasáže: ?Fašistické hnutí v Pardubicích, o kterém se také říkalo, že má býti hnutím obrodným, je vším možným jiným, jenom ne nějakým zlepšením. Ukazuje to již nápadný počet soudních procesů, které sem toto hnutí přineslo. Nikdy se tolik lidí nesoudilo, jako když tu zahájili činnost fašisté.