Zprávy KPP 1-2/1995

Pardubický slavín – Antonín Staude

V prostoru I.D/3 (na plánku J.Janiše) na Městských hřbitovech v Pardubicích (t.zv. Stará část) nás zaujme velmi zanedbaný hrob se zničeným mramorovým krucifixem, který spadl z pomníku a roztříštil se. (Na přiložené fotografii J.Janiše je zachycen stav pomníku ještě předtím.) Náš klub upozorňoval několikrát Správu městských hřbitovů v Pardubicích (ještě před listopadem 1989) na náklon pomníku, tehdy krásný krucifix ještě stál. Pak mu zřejmě možná ještě „pomohl“ nějaký vandal … Je to ironie osudu, protože jde o pomník Antonína Staudeho, od roku 1852 majitele socha řskokamenického závodu v Pardubicích na Alžbětině třídě (dnešní tř. 17.listopadu) čp.571, rodáka z Chrudimě. Zde se A.Staude narodil 25.března 1824 (podle nápisu na náhrobku – podle farní kroniky Chrudim, matrika 958, však až 27.března t.r.) jako nemanželské dítě rodičům Antonínu Staudovi, » 11 mt Ji Si tehdy příslušníku regimentu Gyulai, a Františce, dceři Václava Licka z Trhové Kamenice.

Pardubický slavín – Antonín Staude Read More »

Stanislav Srazil

O Stanislavu Srazilovi jsem už jednou ve ZKPP psal (1). Byl to tehdy ale jenom krátký článek se základními informacemi, protože doba tehdy nebyla těmto tématům a osobnostem příliš nakloněna. Vracím se proto k tomuto statečnému vojákovi znovu trochu obšírněji.
Stanislav Srazil se narodil 7. května 1919 v Pohránově – dětství a mládí prožil v Horních Ředicích. Tam vychodil obecnou školu a po absolvování měšťanské školy v Holicích se vyučil číšníkem. Pracoval pak na různých místech. Po obsazení republiky, ač ještě nevoják, se rozhodl odejít za hranice. Už 30. května 1939 vstoupil dobrovolně do polovojenského pracovního tábora na severní Moravě a odtud 19. Června 1939 přešel tajně v blízkosti Ostravy do Polska.

Stanislav Srazil Read More »

Srážka letadel v r. 1945

Jako studující Obchodní akademie jsem byl totálně nasazen spolu s ostatními spolužáky do Technische Nothilfe. Po bombardování Pardubic jsme odklízeli trosky. Byl krásný slunný den, nebe bez obláčků. Pracovali jsme v Jungmannové ulici. Muselo to být brzy zjara, protože začínala růst tráva. Náhle přiletělo 12 FokeWulfů FW 190 ve vyrovnané formaci. Jako o přehlídce. Byl to nezvyklý zjev, protože v té době Němci v Pardubicích létali málo a vůbec ne ve formacích. 12 FW 190 a 12 motorů po 1700 HP dělalo veliký hluk. Po průletu jsme dále házeli lopatami. Po chvíli se letadla objevila znovu v hádku, t.j. jedno za druhým a let střemhlav piké na letiště. Po další chvíli přeletěli odstupňovaní vlevo, nový průlet Pro nás to bylo příjemné, takový malý letecký den.

Srážka letadel v r. 1945 Read More »

Polní letiště v Bohdanči

V době I. republiky nebyly na letiště takové nároky, které jsou v době nadzvukových strojů. Vojenských i civilních letišť bylo u nás snad několik desítek a vojáci měli vytipovány plochy, které v případě mobilizace se daly využít jako polní letiště. K tomu byly i vybaveni technikou a vozidly, takže tehdy nebylo nic obtížného vybudovat polní letiště se stany, kde byl personál i technika, vozidla s opravářskými a jinými zařízeními, pracovníci pro snímkování, vyvolávání snímků a hodnocení atd. Podobně to bylo i v Bohdanči u Pardubic, kde na pozemku u silnice směr Hradec Králové bylo polní letiště v květnové mobilizaci roku 1938. Před časem byla v jednom „Zpravodaji přátel letectví“ fotografie právě z Bohdanče a z květnové mobilizace 1938.

Polní letiště v Bohdanči Read More »

Osudy pardubického Aera DH-50

Od 31 .května do 9.června 1924 se v Praze konala III.mezinárodní letecká výstava, které se účastnili vedle našich vystavovatelů i početní letečtí výrobci ze zahraničí. Jedním z vystavených exponátů byl i britský dopravní letoun de Havilland DH-50 zalátaný na počátku srpna roku 1923.
Tento typ využíval řadu konstrukčních prvků bombardovacího letadla DH-9A konstruovaného za první světové války.
DH-50 byl jednomotorový celodřevéný dvouplošník pro dopravu čtyř cestujících v uzavřené kabině s pilotním prostorem za křídly.

Osudy pardubického Aera DH-50 Read More »

Pošetilec, proč vydává všanc svůj život ?

Zpráva o tom, že se Kašpar pn havárii aeroplánu „zabil“, se nesla rychle městem, zvláště od úst těch občanů, kteří dnes na vlastní oči viděli, jak řezník Silberstem z Jesničánek se svým vozíkem, taženým strakatým běloušem ujedí Alžbětinou třídou směrem k hotelu Veselka a v jeho korbě, vystlané slámou, veze bezvládné tělo inž.J. Kašpara. Ten byl v obličeji celý černý od oleje, kombinézu měl potrhanou a mokrou. Byl přikryt řeznickým pruhovaným plátnem. Ústa mnohých vyslovila politování nad jeho „zmařeným životem“, ale i pochybovačná slova nad smyslem jeho létání: „Pošetilec, proč vydává všanc svůj život ?“ Za řeznickým vozem klusal houf skřiváneckých Muků, neb ti jako první chtěli vědět jak je to doopravdy s jejích Kašparem.

Pošetilec, proč vydává všanc svůj život ? Read More »

Bohdanečský kostel

Článek podává souhrn informací o farním kostele v městě Lázně Bohdaneč tak, aby jeho návštěvník byl seznámen s většinou poznatků o tomto kostele při jeho prohlídce bez doprovázejícího průvodce. Průvodcovské příručky doby nesvobody tyto informace neobsahovaly. Vznik a historie je obsažena v úvodním historickém přehledu, údaje následují v charakteristice budovy, vnitřní uspořádání a pohled na interiér osvětluje stať „Průvodce interiérem“, v závěrečném souhrnu jsou uvedeny doplňující souvislosti v atmosféře současnosti let 1990-94. Stať vznikla na základě vlastních průvodcovských zkušeností.

Bohdanečský kostel Read More »

Přejít nahoru