Zprávy KPP 1-2/1996

Druhá polovina sedmdesátých let minulého století byla obdobím krize společenského i politického života. Chrudimský týdeník „Český vychoď‘ v článku „Tužby vlastenecké“ z 19. dubna 1879 píše: „Život náš společenský je mrtev.

Kráčíme-li od centrálního kříže tzv. Staré části Městských hřbitovů k průchodu na jejich novou část, vpravo u ohradní zdi na hrobce rodiny Bon to vy a Stichauerovy nás upoutá starý náhrobní kámen manželů Františka a Magdaleny Hausmannových, který ještě roku 1986 spočíval na místě I. A 45 (plánek J. Jaruše). Sektor I. A odpovídá dnes poloze náhrobní desky, jen její umístění v tomto sektoru se změnilo.

Jiří Sahula se narodil ve Skutči 27. března 1874 v rodině provaznického mistra Hynka Sahuly. Gymnázium absolvoval ve Vysokém Mýtě. Vystudoval bohosloveckou fakultu, roku 1899 byl vysvěcen na kněze. Od roku 1900 působil v Adalbertinu v Hradci Králové. Redigoval katolické časopisy ŠTÍT a OBNOVA, vycházející v tomto městě.

1) Jak vznikal a zrodil se Váš krásný model Pardubic?
V první řadě to byl veliký dojem, když jsem před lety uviděl v pražském městském muzeu model historického jádra Prahy, obdivuhodně přesný a detailní od Antonína Langweila z let 1826 až 1834. Jelikož jsem štukatér-modelář, památkové fasády jsem opravoval, začal jsem již asi před 25 lety vytvářet plastické průčelí modelů fasád. Ovšem ve větším měřítku než je zhotovený model.

Když jsme v létě 1995 dokončovali s kameramanem Jaroslavem Novákem a redaktorem Janem Řeháčkem dokumentární film o průzkumných pracích vykonaných od ledna do dubna 1995 v chrámu sv. Bartoloměje 1), shlédli jsme spolu všechny záběry natočené v tomto období.

Tento známý znak našeho města tvoří přední polovina stříbrného kor/ě na červeném štítě, pochází ze 14. století, jako rodinný erb pánů z Pardubic. Město jej používá od poloviny 16. století.