Zprávy KPP 1-2/2001

Člověk od nepaměti potřeboval ke svému životu vodu. V pravěku ji získával z potomků, řek a studánek. Později zjistil, že voda existuje i v podzemí. Nejprve potřeboval vodu, aby uhasil žízeň. Potom, kdy se stal zemědělcem, musel mít dostatek vody pro dobytek a na zavlažování. V době, kdy zakládal první organizovaná sídliště, byla polohy řeky, potoka nebo pramenné muldy určujícím faktorem při kolonizaci krajiny. První města vznikala na soutocích řek tak, aby kromě přirozeného obranného charakteru sloužil zdroj vody jako pohon prvních nedokonalých strojů, ale taky jako prostředek na hašení požárů, provozování nejrůznějších řemeslnických živností včetně např. lázní. Nároky na množství pitné vody a užitkové vody v průběhu civilizačního procesu neustále stoupají, dá se říci geometrickou řadou.

Tu a tam narážím na údaje o pardubických fotografech, kteří se jako první věnovali ve třicátých letech XX. století barevné fotografii. Podle mých poznatků však nebyli první. Již v létech před světovou válkou se totiž setkáváme s barevnými pohlednicemi města. V některých případech mohlo jít o pohlednice vzniklé z kolorovaných fotografií, v řadě případů se však nepochybně jedná o pohlednice vzniklé z barevné fotografie nebo lépe řečeno z barevného diapozitivu.