Zprávy KPP 1-2/2002

Tento vynikající československý vědec zakladatel čsl. hrudní chirurgie – se narodil dne 4. 5. 1886 v Přelouči. Jeho zásluhy v tomto vědním oboru byly zhodnoceny odborníky nejen u nás, ale i v cizině. Dnešní příspěvek by měl umožnit i méně známý pohled do soukromí tohoto významného člověka.

Ve vývoji evropské hudby bylo 18. století obdobím přechodu od baroka k novému slohu ? klasicismu. Na jeho utváření měl výrazný podíl hudební život v českých zemích, který s evropským hudebním proudem úzce souvisel. Česká hudba se rozvíjela z přirozené lidové hudebnosti. Duchovní i světská lidová píseň měla svou dlouholetou tradici, duchovní písně z 15. a 16. století se zachovaly v řadě zpěvníků a kancionálů. V té době se ve městech zakládala literátská bratrstva, pěvecká sdružení z řad měšťanů a řemeslníků. Jejich zpěv se ozýval z chrámových kůrů.

Před časem jsem někde četl nebo slyšel (je to již delší dobu), že si pardubičtí radní nechali v meziválečném období zhotovit bystu dlouholetého profesora pardubické reálky, býv. pardubického člena městského zastupitelstva a radního, autora pětidílných ?Dějin Pardubic nad Labem?, čestného občana Pardubic – historika Josefa Sakaře.

Jméno obce Holice v Čechách je v podvědomí mnohého z nás spojováno se jménem HOLUB. Holice a Holub ? ta dvě jména patří k sobě. Rázem se nám vybaví známé muzeum slavného cestovatele po Africe, Emila Holuba, ale pak pro muzikanty je pod jménem Holub zafixována ještě významná osobnost, a to zakladatele četné muzikantské holické rodiny ? ČEŇKA HOLUBA. Celý jeho plodný muzikantský život byl velmi úzce spjat s rodnými Holicemi, kde se 6. ledna 1856 narodil.

Mezi výrazné osobnosti reprezentující ?pardubickou chemii? v právě uplynulém 20. století patří beze všech pochyb ? prof. Ing. Josef Herynk. Jeho význam nespočívá pouze v jeho mimořádných odborných kvalitách, ale také ve schopnostech řídit úspěšně velký chemický závod, a to ve zvláště významném a složitém období po roce 1945. Tento nelehký úkol plnil až do úplné konsolidace v roce 1953. Poté byl povolán využít všech svých bohatých zkušeností do vedení ministerstva chemického průmyslu v Praze. Po splnění všech náročných úkolů se vrací zpět do Pardubic obohacen o další poznatky, a to na akademickou půdu Vysoké školy chemicko-technologické, nynější Univerzity Pardubice. Tam se stává vedoucím katedry organické technologie a v roce 1961 je jmenován profesorem.

IV. NOF v Pardubicích v letech 1928 – 29 Zprávy o činnosti NOF v těchto dvou letech jsou poměrně sporé. 24. června 1928 v 9,30 hod. proběhla ve Zlaté štice schůze NOF za účasti 200 lidí, jejímž svolatelem byl ing. Stanislav Šťovíček, civilní geometr v Pardubicích (bytem Žižkova ul. čp. 43), předsedal známý generál Konopásek. Jako řečníci vystoupili šéfredaktor Moravsko-slezské stráže v Brně Václav Velinský a člen direktoria NOF František Paulus, průmyslník (Praha-Zderaz 7). Velinský ve svém projevu označil demokracii za vládu nejhloupějších, již je třeba nahradit fašistickou kázní. Odsoudil mírný postup vlády vůči komunistům a kritizoval vnitřní poměry v sovětském Rusku. Napadl ?rejdy Šmerala a Muny? a projevy sociálnědemokratických politiků Bechyně, Stivína a Soukupa v poslední době. Vzdal čest památce Aloise Rašína. Na závěr své řeči vyjádřil pochybnosti o loajalitě německé menšiny v ČSR.