Zprávy KPP 11-12/2002

Okresní přednosta Jaroslav Vítek obdržel 30. ledna 1932 telefonát vládního rady Charváta (v 16, 30 h.), že podle zprávy policejního ředitelství v Praze měl do Pardubic odjet generál R. Gajda. Vítek se obrátil na velitelství četnické stanice v Pardubicích, aby Gajdu zatkli a předali Okresnímu úřadu. Policejní ředitelství jej převezme. 5) O tom, že byl Gajda v Pardubicích očekáván, svědčí i kuriózní zpráva bulvárního listu Východočeský rozhled redigovaného Stanislavem Vinařem z 27. ledna 1932: Nejvyšší Vůdce fašistů, jak se dovídáme, je očekáván v těchto dnech v Pardubicích.

Karel IV. sám vzpomíná ve svém životopisu, jak po příchodu do Čech (1333) našel celé království ve velmi zuboženém stavu a Pražský hrad neobydlený! Nesetkal se zde ani s matkou, kterou od dětských let neviděl, protože mezitím zemřela.

Zámků bylo v mém životě několik. Dům, ve kterém jsem se 29. července 1930 narodila, nebyl nijak honosný, ale rusínské obyvatelstvo Tuřích Remet ho označovalo slovem kaštýl, čili zámek. Zámek se říká i rozlehlé jednopatrové budově na nádvoří nemošického hřebčince, tam jsem se vdávala a z porodnice přivezla nejstarší dceru. Skutečný zámecký život nás však čekal v kladrubském hřebčíně.

V roce 1848 dochází k novému správnímu zřízení a obyvatelstvo,dosud prakticky držené v hranicích panství, se může volně stěhovat. Po tomto roce dochází k rozšiřování heřmanoměstecké populace Kabeláčů také na Pardubicko. Patrně prvním v Pardubicích usedlým byl Ignác Kabeláč z Klešic. Současně přišel do Sezemic krupař Antonín k tchánovi Neuternovi. Jejich potomci se zasloužili o rozšíření populace v Pardubicích. Ve Svinčanech působil od roku 1881 učitel Arnošt, který pak pokračoval v Cholticích, Bohdanči a Pardubicích. S ním učila jmenovkyně Albína Kabeláčová rodem z Miletína! Roku 1934 se do Dašic přiženil Josef Kabeláč z moravské kabeláčovské líhně. Roku 1938 se do Pardubic přiženil poštovní úředník František Kabeláč z Heřmanova Městce a brzy poté přišel do Choltic jeho bratr Karel.

Je pravda, že dobové dokumenty dovedou hodně povědět o době, kdy vznikly. Proto hodně řekne jeden cyklostylový obchodní dopis s datem Pardubice, 26. května 1945 nesoucí značku H/DA. Zde je jeho znění:

Dvě staré litinové desky na domech v Kostelní ul. č.p. 99 a v ulici Pod Sklípky č. p. 113 označují stav vody dne 20. 6. 1883. V případě Kostelní ulice je umístěna 70 cm nad chodníkem a v ulici Pod Sklípky 40 cm nad chodníkem. Jak to tehdy bylo, je uvedeno v Sakařových dějinách Pardubic následovně:

III. Z ochranných známek, umístěných na fir. papíru, lze uvést např. firmu Explosia, čs. akciová továrna na látky výbušné 19. 10. 1922. Ochrannou známkou byla Prašná brána. Dále firmu Bratři Horákové, továrna na zužitkování ovoce a zeleniny 2. 1. 1932. Ochran. známkou byla větévka se třemi švestkami a písmeny BHP Bratři Horákové, Pardubice, umístěnými do prostřední švestky.

Dobytek kozenčí. Uslyšíte-li toto slovní spojení, můžete si být téměř jisti, že někde v pozadí se za tímto specifickým výrokem skrývá latentní obraz jistého pardubického pana stavitele. Jeho dušička kontroluje už řadu let pánubohu jeho nebeskou klenbu a možná, že tam někde s andělíčky i hasí vápno, míchá maltu či hbitě šplhá po lešeních. Dejme úctu a pokoj popeli jeho, ponechme proto i jméno a příjmení zastřené závojem minulosti. Prozraďme jen, že byl pokřtěn už L.P. 1894 a měl svátek 19. března. Přátelům, kteří jej znali, těm už jeho identitu hravě odhalila verbální kombinace uvedená v nadpise. Patřil po mnoho let mezi všeobecně vážené, oblíbené i populární osobnosti města ležícího na soutoku Labe s Chrudimkou. Trvalé stopy, připomínající přínos jeho celoživotního snažení, lze dodnes nacházet v široké plejádě stavebních objektů, na kterých se při výstavbě podílel a často jejich realizaci vedl i řídil od výkopu základů až po kolaudaci a odevzdání klíčů od hotového díla.

7. 7. 1901 kolem půl třetí odpoledne zasáhlo obci Dolany neobvykle silné krupobití. Kroupy značné velikosti padaly asi deset minut a způsobily značnou škodu na polích. Téměř přesně o rok později 1. 7. 1902 nové krupobití způsobilo opět velké škody. Největší však byly v blízkém Bohdanči, kde nezůstal na poli jediný klas na stéble.

Místo prvopočátků českého letectví důvěrně známe. Je spojeno s legendárním inženýrem Janem Kašparem a jeho bratrancem E. Čihákem. Dnešní pojednání však má být vzpomínkou na nejslavnějšího letce prvé republiky, který měl svůj původ v malé vesnici poblíž Poděbrad. Chceme mluvit o Františku Novákovi.