Zprávy KPP 3-4/1997

V neděli dne 10. října 1926 se konala v Pardubicích ustavující valná hromada Masarykovy letecké ligy. Na nedělní odpoledne byly na žádost M.L.L. stanoveny pokusné lety i s obecenstvem. Hodně Pardubákú zúčastnilo se I produkce jako diváci. Do Pardubic byl vyslán letoun – dvojplošník – leteckého pluku č. 1 z Prahy s posádkou pilotem četařem Fr. Fiedlerem a pozorovatelem poručíkem Ludvíkem Pavlovským.

Od poloviny dvacátých let byly o začátcích létání v Pardubicích napsány početné desítky pojednání a na první pohled by se zdálo, že vše podstatné je již známo. Při bližším pohledu na dosavadní publikace však zjistíme, že většina z nich je věnována ing. Janu Kašparovi, mnohem méně Eugenu Čihákovi a jen ojediněle se objevily publikace věnované ostatním tématům ze začátku létání v Pardubicích.

Podobných návštěv v pardubickém muzeu (zachycuji pouze období mého druhého působení v muzeu po roce 1950) bylo hodně. Pokusím se dále zmínit alespoň některé z těch, které měly vztah k mým profesím a byly svým způsobem zajímavé i z širšího hlediska. Asi nejpopulárnější osobností v tomto směru, svým jménem známou nejen Pardubákům, ale i všem příznivcům dostihového sportu, byl pan František hrabě Taxis, který navštívil muzeum dvakrát: 13. července 1978 a pak 17. října 1979. Seznámil jsem se s ním zcela náhodně, přímo ve sbírkách.

O tom, že Sezemice byly v minulém století městečkem pokrokovým a vlasteneckým, lze snést řadu dokladů, většinou ovšem roztroušených a zasutých v archivních fondech či v materiálech jiných. Zcela náhodou se mi dostal do rukou opis článku otištěného 22. prosince 1848 v časopise POLABSKÝ SLOVAN jehož autorem je bezesporu J. V. Pelikán 2).

První slezská válka, která se odehrála v letech 1741 – 42, skončila porážkou Marie Terezie. Mírovou smlouvou, uzavřenou 11.6. 1742 ve Vratislavi, musela Marie Terezie odstoupit pruskému králi Fridrichovi II. Slezsko a Kladsko. Marie Terezie se se ztrátou Slezska, které nazývala klenotem ve své koruně, nechtěla smířit, ale i Fridrich se obával, že by Slezsko mohl ztratit.

V posledních letech roste zájem o genealogické bádání a lidé se často zajímají nejen, kdo byli jejich předkové, ale také, jak žili a v jakých podmínkách žili. Východní Čechy mají pro genealogické bádání dobré podmínky, neboť ve Státním oblastním archivu v Zámrsku jsou uloženy vrchnostenské archivy sahající někdy až do 16. století, jako například archiv pardubického panství, které se v rozsahu, v jakém je před 400 lety založil Vilém z Pernštejna, udrželo až do minulého století.