Zprávy KPP 3-4/2001

Stručně líčí: František Klapka, Sezemice u Pardubic, 478 1) Vlastní začátek této činnosti byl v napojení na švagra Františka Mandysa v Praze na Bílé Hoře, který organizoval s přáteli revoluční odpor proti Němcům. V začátcích okupace rozmnožovanými letáky, později tištěnými a tím, že ze zásobáren zbraní, které Němci vykrádali, uskladnil a zašantročil na různá místa veliký počet zbraní.

Vysokoškolské studium v Pardubicích zaznamenalo k 1. lednu 2001 mimořádnou událost. V rámci Univerzity Pardubice byla založena čtvrtá fakulta. Čtvrtá fakulta Univerzity Pardubice byla akreditována rozhodnutím Akreditační komise vlády ČR dne 6. prosince 2000. Statutární změny související se zřízením nové fakulty byly schváleny Akademickým senátem dne 19. prosince 2000. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy tyto změny zaregistrovalo ještě do konce roku. Fakulta humanitních studií tím oficiálně vznikla k 1. lednu 2001.

Dlouholetý obětavý pracovník komunální samosprávy v Pardubicích Josef Kout se narodil 14. ledna 1907 v Mněticích. Jeho rodiči byly krejčí Ondřej Kout a Františka, rozená Uhlířová. Vystudoval pardubickou reálku a r. 1926 začal pracovat v Německém (dnešním Havlíčkově) Brodě jako poštovní elév. Po prezenční vojenské službě v letech 1927-29 se na poštu vrátil, krátce pracoval v Tanvaldu – Šumburku nad Desnou a pak byl na vlastní žádost r. 1930 přeložen do Pardubic. Již po maturitě vstoupil do národně socialistické strany. Pracoval v ní v různých funkcích od sociálního referenta, vzdělavatele a důvěrníka až po župního předsedu mládeže a župního jednatele. Jako poštovní tajemník pracoval i v odborovém sdružení poštovních zaměstnanců národně socialistické strany.

Začátek dvacátého století znamenal pro naše výtvarné umění radikální změny a závratný přerod. Po impresionistickém pojetí, trvajícím od druhé poloviny minulého století, se začal uplatňovat expresionismus. Příčinou toho byl rozvoj civilizace a nové moderní pojetí života. Byl to doslova revoluční zvrat. Ujali se ho ti nejodvážnější a nebránili se pojmenování avantgarda. To slovo má několikerý význam. V umění se tím rozumí skupina, která si klade za cíl probojovat nové umělecké názory.

Pamětní kniha obce Kunětice psaná od roku 1928 se vrací k některým přírodním pohromám retrospektivně jen velmi stručně. V roce 1919 (leden) se v kronice uvádí velká voda, která hrozila protrhnutím hrází. Kunětice díky své poloze byly v minulosti i ve 20. století mnohokráte zatopeny. Velká voda se opakovala v roce 1923.

Jedny z mých nejstarších vzpomínek jsou vzpomínky na neděle, kdy jsme šli o otcem do lesa na houby. Sezemickou ulicí jsme šli alejí zralých švestek k pracovně na Sezemickou silnici. U konce pracovny stával stařeček s flašinetem a hrál stále se opakující písničky. Sezemická silnice byla tehdy hustě obklopena z obou stran vysokými stromy. Slunce svítilo na smaragdové louky a v potoce žlutě kvetly blatouchy. Na poli voněla zem, kterou obracel pluh oráče. Nebe nebylo pokresleno čarami, bylo modré a nekonečné.