Zprávy KPP 3-4/2004

První živelná pohroma je zapsána v pamětní knize obce Opočno z roku 1891. V tomto roce stihla obec velká povodeň. Voda, která nestačila protéci železničními mosty, stoupla tak vysoko, že zaplavila domky u řeky čp. 24, 27, 36, 37 a mlýn (čp. 42), kde bydlel v pronájmu Josef Macháček s rodinou. Obyvatelé těchto domů se museli urychleně vystěhovat i s domácím zvířectvem (na slepice se zapomnělo!)

Nedaleko Žatce, kde lesnatá vrchovina Džbánu spadá k širokému údolí Ohře, se nad lány chmelnic vypíná mohutný zámek Líčkov. Donedávna o něm téměř nikdo nevěděl, byl dlouho znám jen v nejbližším okolí. Má ale pozoruhodnou historii, která vyvrcholila, když tu po dobu několika desetiletí přebýval a tvořil vynikající malíř ? pardubický rodák Oskar Brázda.

Karel Moor vychodil obecnou školu ve svém rodišti, kromě posledního roku, kdy byl poslán do Horního Lánova, do německé školy ?na handl?, jak se tehdy praktikovalo. Na místě domu na náměstí v Lázních Bělohradě čp. 42 (bývalá Knejflova chalupa), kde rodina Moorova bydlela až do roku 1885, stojí dnes sgrafity vyzdobený dům zvaný Finkův. Rodiče Karla Moora dům prodali a odstěhovali se do Pardubic.

Jak již bylo v předchozích části uvedeno, na pardubickém panství bylo zrušeno 15 panských dvorů a takto získaná půda přidělena poddaným do dědičného nájmu. Byly to dvory:

Kulturní veřejnost má v živé paměti národního umělce pana Františka Filipovského mladšího, který opustil jeviště tohoto světa před deseti lety, dne 26. října 1993.

Činnost NOF v Pardubicích vážně poznamenaly lednové události v Brně, t. zv. židenický puč v noci z 22. na 23 leden 1933. Moravští stoupenci NOF přepadli v noci v 0,30 hodin Svatoplukova kasárna v Brně- Židenicích, odzbrojili část mužstva, ale po krátkém boji byli přemoženi a museli se vzdát. Při střetnutí padl 1 fašista a několik jich bylo raněno. Velitel akce Ladislav Kobsinek uprchl do Jugoslávie, kde se vzdal čs. úřadům.

Díky Josefu Pokornému se do archivních dokumentů okresního výboru Českého svazu bojovníků za svobodu dostal v minulém roce dopis, který psal v r. 1944 Antonín Pokorný svým rodičům do Pardubic. Originál dopisu, který byl psán v koncentračním táboře Buchenwald, je dnes vzácnou památkou na dobu a na lidi, které připravila nacistická moc o svobodu, na české vlastence uvězněné v německých věznicích a táborech.

Zámeckou slečnou jsem byla čtyři roky. Od podzimu 1945 do podzimu 1949, přesně tak dlouho řediteloval můj otec Dr. ing. Jindřich Steinitz hřebčínu v Kladrubech nad Labem.

Každý, kdo studoval chemii ? a těch je v Pardubicích hodně ? se setkal se jménem tohoto význačného německého organického chemika. Fridrich August Kekulé von Stradonitz se narodil 7. září 1829 v Darmstadtu. Byl potomkem českého zemana Diviše Kekula za Stradonic, který se musel po bitvě na Bílé hoře vystěhovat do Německa. F. A. Kekulé habilitoval v roce 1856 jako docent a už o dva roky později působil jako profesor v belgickém Gentu. A právě Belgie ho neopomněla, je dokonce zpodobněn na jejich poštovní známce z roku 1966. V následujících letech působil jako profesor v Bonnu. S jeho jménem je nerozlučně spojen objev struktury benzenu, dále koncepce čtyřmocenství uhlíku a nauka o jeho řetězení. Dále byl autorem tří dílů význačných učebnic organické chemie (1861 ? 1867) a knihy Chemie derivátů benzenu (1867). Život tohoto vědce se ukončil 13. července 1887.

V roce 1912 byla založena firma Bratři Horákové ? továrny na zužitkování ovoce a zeleniny. Původní sídlo firmy bylo na Fáblovce, ale vzrůstající obliba této firmy donutila k umístění továrny do Pardubic na Lažanka. Firma se specializovala na výrobu ovocných šťáv, jemné marmelády, švestková povidla, zeleninové konzervy apod.