Zprávy KPP 5-6/1999

Německé město Schönebeck, známé lázeňské město, je již řadu let partnerským městem Pardubic. V rámci této družby navázaly přátelské vztahy Kluby důchodců s výměnnými poznavacími pobyty. V roce 1998 byly hostitelským městem Pardubice, v letošním roce na oplátku Schönebeck. Díky sociálnímu odboru Magistrátu jsme vyjeli malým mikrobusem, výtečně řízeným ohleduplným řidičem a laskavým člověkem panem Havlíkem do Německa.

Zdá se, že kompletní oprava zámku (včetně úklidu) je už opravdu na dohled. Tohoto touženého cíle by asi bylo vhodné využít i propagačně. Kromě jiných akcí by bylo možno, ovšem s dostatečným časovým předstihem, zainteresovat Českou televizi, program č. 1, aby v pardubickém zámku natočila jeden z dalších dílů populárního zábavně historického seriálu ?O poklad Anežky České?. Zámek i město by se tím zviditelnily a získaly tak na návštěvnické atraktivnosti. (Stalo se tak 25. 4. t.r. – pozn. red.)

Lesní porost na kótě Homole severně od silnice Vysoké Chvojno-Štěpánovsko, asi 3 km SV od Vysokého Chvojna, o ploše 28,6950 ha, vyhlášeno 14. 3. 1955 Ministerstvem kultury v Praze.

Pralesovitá jedlobučina v rozpadavém stadiu v důsledku větrných kalamit, škod zvěří a přísušků. Stáří nejstarších stromů se zde odhaduje na 350-400 let, vlastníkem pozemků byl porost chráněn již od roku 1884.

Písečné přesypy severně od silnice mezi Týncem nad Labem a Labskými Chrčicemi jižně od statku Svárava o ploše 24,2519 ha. Rezervace byla vyhlášena 9. 7. 1980 ONV Pardubice.

Jeden z nejdokonaleji zachovalých přesypů mladopleistocénního a holocénního stáří v Polabí. Obloukovitý přesyp je ve východní části asi 0,5 km široký s bočními rameny protáhlými téměř 200 m ve směru východ-západ.

Čtrnáctého února roku 1907 se v Mladé Boleslavi narodil doc. RNDr. Rudolf Šrámek-Hušek, DrSc., zakladatel vodní rezervace a pozorovací stanice v nedaleké Bohdanči.

Rudolf Šrámek byl rovněž významným českým hydrobiologem a ornitologem.

Konečně máme po volbách, a to včetně postu nejvyššího – starostenského, a budeme nyní v očekávání splnění velkých slibů, kterými byly schránky našich domů a bytů v podobě volebních programů v předvolebním období zaplňovány. To minulé funkční období přineslo našemu městu řadu pozitivních výsledků, na některé věci se však přece jen zapomnělo. Jako rodák a patriot tohoto města jsem tak trochu zatížen neblahými osudy některých kulturních zařízení, jmemovitě bývalého Polabského muzea, a proto mě zajímalo, do jaké míry leží jeho osud v srdcích kandidátů politického spektra v našem městě.

Viktor Vohryzek, významný filozof, zakladatel a teoretik českožidovského hnutí, byl spisovatel, přítel Masarykův, překladatel (zvláště Havlička). Byl to lékař-lidumil. Sám popsal svůj původ z Českých bratří, kteří po Bílé Hoře odmítli katolictví a volili raději židovství. Jejich češství bylo natolik silné, že se udrželo po generace až do přítomnosti. Za Josefa II., když židé dostávali povinně německá jména, si za velkou cenu udrželi své jméno slovanské.

Už od r. 1991, kdy Svaz nuceně nasazených čs. občanů za 2. sv. války v Německu vznikl (známá zkratka SNN), vyvíjí jeho ústředí – Národní rada SNN v Praze spolu s členskou základnou – velké úsilí o získání hmotného (finančního) individuálního odškodnění všech, kdo v době protektorátu byli na nucené práce pracovními úřady vysíláni prostřednictvím vlakových souprav.

Na počátku 19. století byly Pardubice malým venkovským městem, jehož jediný význam spočíval v tom, že bylo sídlem největšího komorního panství v Čechách. Žilo poklidným životem, který občas zpestřily zábavy pořádané důstojníky zdejší posádky, kterých se účastnily i přední pardubické rodiny. V městě žádný větší průmyslový závod nebyl, z menších podniků to byly mlýny, měděný hamr, pivovary, valcha, pálenice.

Vyhlášení mobilisace v roce 1914 způsobilo v Pardubicích, jako všude jinde, ohromné vzrušení. Nejen ve městech, ale i na vesnicích před vyhláškami stály velké shluky lidí a postižení projevovali svůj zármutek, ženy, které přišly o své muže, nebo své milence, anebo i matky, naříkaly. Na pardubickém nádraží byl také hned zvýšen ruch, vyprázdňovaly se vagóny, naložené různým zbožím civilním, aby byly volné pro přepravu vojska. Byly hned zařizovány lavicemi, které byly v Pardubicích již pro případy války a dopravy vojska připraveny.