Zprávy KPP 5-6/2003

První záznam o ohnivém kohouti je z Pamětní knihy obce Opatovic (založena v roce 1882). Dne 23. 8. 1886 začala hořet kolem třetí hodiny odpolední stodola čp. 3 patřící Josefu Jozífovi. Oheň náhodně založily děti (dva chlapci ve stáří pět a osm roků). Při likvidaci požáru utrpěl J. Jozíf popáleniny na rukou a nohou. K požáru přijely hasičské sbory z Opatovic, Čeperky a Bukoviny.

Národní obec fašistická (dále jen NOF) v Pardubicích pokračovala v pořádání schůzí, 20. března 1932 např. upořádala v hotelu Palace u starého nádraží důvěrnou schůzi za účasti 50 – 60 lidí, jež měla ráz agitační schůze pro železničáře.

Letos si připomínáme 95. výročí postavení této, na tu dobu ojedinělé školy. Byla postavena v roce 1908 pro Vyšší dívčí a pokračovací školu. O rok později dostala nové osnovy a také nový název ?Městská průmyslová škola – Východočeská Vesna. Během první světové války musela budova sloužit v letech 1914-1918 vojenské nemocnici. Po tuto dobu probíhala výuka provizorně v budově radnice.

Další z pardubických firem patřila Františku Červenkovi. I když měla dlouhou tradici, dochovalo se překvapivě málo archivního materiálu. Byla založena roku 1887 na Vrtálně č. 72 v blízkosti Jandíkova mlýna a pozdější známé perníkárny Panis. Firma se specializovala na čištění a barvení šatů a látek.

Vzpomínka na tiskárnu J. Čížek v Pardubicích Na Masarykově třídě čp. 254 byla knihtiskárna a litografie, kdysi Hoblíkova, od roku 1918 F. Hoblíka nástupci (J. Čížek a B. Turek) a od roku 1926 hlásala velká písmena po domě: Grafický umělecký ústav J. Čížek.

V čísle 11 loňského ročníku (2002) Zpráv KPP zveřejnil dr. Jiří Kotyk na str. 301-308 resignační dopis pardubického poštmistra Josefa Krause z 10. listopadu 1867, jímž se Josef Kraus vzdal funkce starosty města Pardubic, do které byl zvolen právě týden před tím, tj. 3. listopadu 1867.

2. Udržalova politická činnost v dobách monarchie V roce 1897 vstoupil František Udržal do politiky. Téhož roku byl totiž jako člen mladočeské strany zvolen za Chrudimsko-Pardubický kraj do říšské rady ve Vídni. Rok poté byl za tutéž stranu avšak za Lounský kraj zvolen i do českého zemského sněmu.7

Ve dvojčísle 3 – 4 našich Zpráv jsme připomněli pozapomenuté děje kolem ustavujícího sjezdu České strany pokrokové, jenž se konal v pardubickém hotelu Střebský (dn. Alfredo – Žralok) na hlavní třídě 21. ledna 1906.

Bezesporu byl významným spolupracovníkem paraskupiny SILVER A a význačnou osobností odboje na Pardubicku. 1) Narodil se dne 2. června 1904 v Blížněvicích 2) a v téže obci navštěvoval i školu, na níž vlastenecký učitel Václav Havlíček vštěpoval dětem lásku k vlasti a národu. Švadlenkova rodina byla rodinou vlasteneckou a např. i jeho dědeček Jan 3) jako nadaný mladík odešel do Prahy studovat právo. Byl však rok 1848 a mladý Jan Dostál bojoval na barikádách. Po porážce revoluce byl prozrazen, Prahu musel opustit a studium měl zakázané.

Někdy kolem 25. května 1945 se Lubor Šimek po skončení své partyzánské činnosti vrátil domů do Pardubic. S překvapením zjistil, a stejně tak kamarádi z jeho roty, že se již v Pardubicích ustavil Svaz národní revoluce, jehož předsedou se stal Josef Mísař, partyzánským jménem zvaný ?Job?, a jeho dalšími funkcionáři byli Ladislav Vosyka a mjr. Frant. Aubrecht. V předsednictvu byli také Frant. Klapka a tehdejší předseda ONV Josef Krátký. (S výjimkou Krátkého byli všichni jmenovaní později odsouzeni Státním soudem k vysokým trestům).