Zprávy KPP 5-6/2004

I. část Sezóna 2003 ? 2004 je pro pardubický Filmový klub jubilejní – už čtyřicátá. Za největší úspěch je možno považovat skutečnost, že FK už plné čtyři desítky let v Pardubicích žil, žije a pouští se do páté desítky let své činnosti!

V roce 1973 vznikl na podnět MCHP impuls k uspořádání celostátních konferencí s případnou mezinárodní účastí věnovaný otázkám chemické karcinogeneze, tedy otázce vzniku maligních onemocnění působením chemických látek. Význam tohoto kroku byl značný, což dokladuje skutečnost, že v období mezi lety 1973 až 1988 se uskutečnilo těchto úspěšných akcí celkem patnáct. U zrodu této akce byli MUDr.A.Fuchs z ministerstva chemického průmyslu, dále pak prof .Ing.J.Herynk z VŠCHT Pardubice, ředitel RNDr.V.Zvěřina,CSc. z VÚOS Rybitví a doc.Ing.M.Matrka,DrSc. z Toxikologické sekce VÚOS Rosice nad Labem, který byl současně po celou dobu pořádání konferencí jejím odborným garantem.

Pardubicko bylo osídleno od pradávna. V prvé polovině druhého tisíciletí před naším letopočtem sahala do východních Čech starší doba bronzová únětickou kulturou, pak slezská kultura. Na ně navazovala halštatská kultura starší doby železné, na našem území nazvaná kulturou platěnickou podle pohřebiště u Platěnic.

Karel B. Englich se narodil 5. srpna 1876 v Staročensku u Pardubic a ve své rodné obci ve věku 26 let zemřel. Vystudoval reálku v Pardubicích a později se stal učitelem na obchodní škole. Jako 21letý se v Pardubicích seznámil v průběhu let 1897 až 1898 s Karlem Moorem, který v té době vyučoval zpěv na reálce. Karel B. Englich byl velmi pilný na poli literárním nejen časopiseckými články, ale též divadelními hrami a básněmi. Z jeho spisů jsou dobře evidovány: Písně vyhnance (básně), Růžena Suttnarová (drama), Vzkříšení (nedokončený rukopis).

V roce 1905 vzniká v Pardubicích firma K. Jičínský, obchod střižní. Tehdy Karel Jičínský, syn Františka Jičínského, krupaře z Trávníku, koupil na tehdejší Královské třídě dům, zvaný Siručkovský, nazvaný podle gruntu Siručkovského, stojícího na témže místě už v roce 1516. Zakoupený dům se stal obchodem módy, který později rozšířil svůj sortiment o záclony a koberce. Již 7 let předtím otevřel mladý K. Jičínský obchod střižním zbožím na Hlavním náměstí, který z počátku vedl se společníkem, ale později se zcela osamostatnil, a když obchod dobře šel, rozhodl se pokračovat ve vlastním. Nová doba přinášela sebou nová odvětví a tak Jičínský přidružuje k dosavadnímu módnímu oddělení sklad linolea, bižuterie apod. Podnik přečkal zásobovací potíže první světové války a hned po válce přetváří svoji orientaci na zařízení bytů (majitel firmy prožil 4 roky na frontě).

26. ledna t. r. tomu bylo 140 let, kdy se v Pardubicích roku 1864 narodil významný regionální historik a vlastivědný pracovník řídící učitel František Karel Potěšil, čestný občan města Pardubic (r. 1931). Množství jeho aktivit nás dodnes udivuje, ale je pro nás jistě i velikou výzvou. Jeho portrét se může stát východiskem k podrobnému popisu činnosti vlasteneckého učitele na přelomu 19. a 20. století, v podstatě na přelomu dvou epoch ? odcházející monarchistické a nastupující republikánské.

Labe a Chrudimka byly v minulosti divoké řeky, které pravidelně vystupovaly ze břehů několikrát do roka. Nejčastěji to bylo za jarního tání, a po velkých deštích. Velké povodně byly zaznamenány v obci z let 1804 a 1883 (20. 6.) V obou případech vystoupila voda dvakrát do roka tak vysoko, že ulice Pernštýnská a Kostelní byly zcela zatopeny.

Život českého sedláka nebyl lehký. Platil kontribuci, robotoval a aby dostál všem závazkům, musel do úmoru dřít. I tak mu zbylo jen na skromnou obživu. Výsledky jeho práce ovlivnily často různé přírodní katastrofy, záplavy, požáry, krupobití a sedlák utrpěl škody, ze kterých se těžko vzpamatovával. Na příklad škody ohněm činily na pardubickém panství v roce 1793 – 16. 524 zl, v roce 1794 ? 21.988 zl. a v roce 1798 dokonce 26.569 zl. Záplavy, které bývaly téměř každý rok, způsobily škody v roce 1794 na 4.620 strychů osetých pozemků a na budovách za 260 zlatých 33 krejcarů. V roce 1799 na 8.211 strychů osetých pozemků a na budovách za 790 zl. Krupobití způsobilo velkou škodu v roce 1795, kdy bylo potlučeno 12.663 strychů pozemků. Přitom ale nikdo nebyl pojištěn.

2. února 1933 podal oficiál Bohdan Ihl zajímavé zprávy o pohybech předáků NOF v Pardubicích v kritickém období tzv. židenického puče.Vojtěch Vážný po svém příjezdu ze Slovenska 23. 1. odjel zastupovat k soudu do Jičína. 25. ledna odjeli V. O. Medek, inspektor pojišťovny ?Securitas? K. Zástěra a dr. F. Novotný rychlíkem do Prahy, V. Vážný byl ten den ve Vysokém Mýtě. Paní Berta Kučerová mu dala 100 Kč. V době židenického puče jezdívalo pravidelně ke Kučerovým do Smilovy ulice červené auto. 29. ledna navštívil Vážný v Trhové Kamenici člena NOF zahradníka Kopeckého. Členem NOF je tu i bývalý nadporučík Pazderka, nyní majitel sňatkové kanceláře.

Jarmila Pithartová se narodila 8. června 1922 v Nemošicích. Pracovala za války jako úřednice v městské knihovně a podle všech údajů to byla duševně narušená žena. I když byla tak mladá, byla neobyčejně nebezpečná, protože spolupracovala s pardubickým gestapem. Udávání a všelijaké konstruování jakéhosi pátrání a hledání parašutistů a jiných škůdců dělala s takovým zaujetím, že samotné gestapo mělo s tím nejeden problém. Tak se dostala i do ochranné vazby a trávila pak tři roky ve věznicích a koncentračních táborech, kam ji gestapo bez soudu poslalo. Bohužel jak v pardubické věznici, tak i jinde nepřestávala s intrikami a zneužívala spoluvězeňkyně tak, že jejich starosti a svěřování sdělovala gestapu. Tak se stalo, že na tomto základě docházelo k zatýkání, věznění a smrti jí udaných lidí. Není tedy divu, že když se vrátila po válce z vězení, byla zadržena čs. policejními orgány, byla vyšetřována, postavena před soud a odsouzena.