Zprávy KPP 7-8/1999

Nedávno se v redakční radě již po několikáté rozvinula diskuse, že Zprávy se věnují příliš minulosti a opomíjejí aktuelní problémy Pardubicka, zejména otázky výstavby. Je to starý problém, stále máme k tomu málo příspěvků, odborníci neradi zadarmo spolupracují a členové jsou v tomto směru málo iniciativní.

1. Chráněná území V bezprostředním okolí Pardubic byly vyhlášeny 3 přírodní památky – Nemošická stráň, Labiště pod Opočinkem a Mělické labiště. Dalšími chráněnými územími dle zákona č. 114/92 Sb. – o ochraně přírody a krajiny jsou významné krajinné prvky a přírodní rezervace Baroch. Významné krajinné prvky jsou v okolí Pardubic zastoupeny převážně slepými rameny Labe.

Konzervatoř v Pardubicích je nejmladší střední hudební školou v naší vlasti. Za dobu svého dvacetiletého trvání přinesla Konzervatoř v Pardubicích, jejíž absolventi dělají své škole čest nejen doma, ale i v zahraničí, už celou řadu významných podnětů svému kraji jak v oblasti hudebně interpretační, tak i v pedagogicko-osvětové.

Už před lety při debatě se známým patriotem a předsedou Klubu přátel Pardubic panem A. J. Kubešem jsme hovořili o tomto vojenském útvaru. A. Kubeš měl k němu blízko, protože jako gážista u pluku sloužil dlouhá léta. Byl i u jeho počátku a jak se pamatuji, vzpomínal, jak bezprostředně po válce jezdili vojáci do Korneuburgu (západně od Vídně) pro železniční materiál.

První kroky směřující k výstavbě letiště v Pardubicích byly provedeny na přelomu dvacátých a třicátých let. V době ohrožení nacistickým Německem vyvstala nutnost posílení obranyschopnosti našeho státu výstavbou velkých leteckých základen, které by doplnily tradiční letiště v Praze, v Brně, Olomouci a jinde. Po dostavění základny v Hradci Králové tak ministerstvo obrany na počátku třicátých let přistoupilo k zahájení výstavby Pardubic

Dobu tzv. heydrichiády, tj. nedlouhého období zvýšené perzekuce českého národa ze strany německého nacismu od konce května do první dekády července 1942, připomínají v Pardubicích památky, pomníky a pak pamětní desky. Jde předně o nejvýznamnější památník – Zámeček, vybudovaný v r. 1949 péčí a silami antifašistických organizací, které u nás po květnu 1945 vznikly.

Na 25. června 1999 připadlo 80. výročí tragické smrti pardubického rodáka a od roku 1912 pardubického čestného občana Ing. dr. h. c. Otakara Trnky, býv. rakouského ministra veřejných prací.

(Vzpomínka k 90. výročí založení bývalého AFK Přelouč) Přeloučští sportovci i místní senioři si připomenou v letošním roce 90. výročí založení místního sportovního klubu. Je známo, že bohatá činnost tohoto klubu bývá spojována se jménem jednoho z jeho zakladatelů, t.j. s panem Antonínem Deckerem. A právě jemu bych chtěl věnovat tuto osobní vzpomínku.

První zpráva o ohni v Dašicích (kdy byly téměř celé ze dřeva) je z roku 1650 (záznam v radničním protokole města Dašice). Popis požáru chybí, ale dozvídáme se, že postižení občané města prosili místního hejtmana o dříví na vyhořelý radní dům. Vyhořel během 30. leté války. Z roku 1687 se zachovala zpráva o vyslané komisik jistému panu Matějovi Kučírkovi, který si stěžoval, že jeho stavení jest stálo vydáno ohni na pospas.

Bylo to někdy v padesátých letech, když jsem jednou u staré reálky potkala neznámou paní, která mě zdravila. Když jsem se po ní udiveně ohlédla, přišla ke mně a povídala: ?Vy se divíte, paní Chudá, kdo vás to zdraví, protože mě neznáte. Ale já vás znám ze Řempa, protože vy pracujete na podnikovém ředitelství v Pardubicích a já ve skladu v Černé za Bory. A pozdravit jsem vás musela, protože jste mi zachránila život?.