Zprávy KPP 7-8/2001

Za účasti poslankyně Sněmovny PČR Ing. Aleny Páralové, hejtmana Pardubického kraje Ing. Romana Línka a 120 členů hodnotila výroční členská schůze Klubu přátel Pardubicka (KPP) výsledky dosažené za uplynulé tříleté období.

Otevíráme podruhé deník tehdy 16 leté Anny Těšíkové (nar. 18. 6. 1902), studentky dvouleté obchodní školy v Pardubicích, který nám vloni laskavě zapůjčila zesnulá paní Marie Pavlišová, členka výboru KPP. Deník otevíráme na stránkách 46-48, na nichž jsou sugestivně popisovány slavné dny vzniku samostatné Československé republiky v našem městě:

V dvojčísle 7-8 Zpráv KPP, ročník 2000 str. 195, si autor dr. Kotyk posteskl ve svém článku ?7. červen 1918 v Pardubicích?, připomínajícím krvavou událost z uvedeného dne, kdy byly při hladové demonstraci zastřeleny tři osoby, z nichž jednou byl školák Oldřich Kudrna, že ?je škoda, že se zatím nepodařilo více o O. Kudrnovi zjistit ani získat jeho podobenku?. To ?zatím nepodařilo? vyznívá, jako by nešťastný školák, zastřelený maďarskou soldateskou, byl středem usilovné, zatím neúspěšné, badatelské činnosti. Domnívám se, že tomu tak nebylo a není, že se dokonce o nejmladšího z trojice zastřelených ve Sladkovského ulici právě proto, že to byl jen školák, nikdo podrobněji nezajímal. Kdyby totiž ano, už dávno bychom určitě o Oldřichu Kudrnovi věděli mnohem víc. Tak se to pokusme za historiky napravit.

Poměrně brzy poté, kdy město Pardubice nechalo postavit T. G. Masarykovi na Legionářském náměstí pomník, jehož autorem byl uznávaný český umělec, sochař a medailér Otakar Španiel1), došlo k návštěvě Pardubic a dalších míst v pardubickém okrese ze strany tehdejšího představitele československého státu. K odhalení pomníku, kterého – ač pozván – se T. G. Masaryk neúčastnil, došlo 21. října 19282). Návštěva prezidenta – po r. 1922 v pořadí druhá – na pardubickém okrese se uskutečnila ve dnech 23. a 24. května 1929. O tom, že dojde jen několik týdnů před plánovanou cestou v semtínském závodě Explosia k dvojímu výbuchu trhavin, nemohl nikdo předem vědět3).

Slavnostní odhalení Švehlova pomníku v Přelouči se uskutečnilo v neděli dne 13. června 1937, tedy v době politicky již poněkud nestabilní, ale asi proto s nevídaným zájmem široké veřejnosti. Slavnost se stala manifestačním srazem nejen všech zemědělců z Přeloučska, ale i všech místních a okresních organizací. Dříve než přistoupím k popisu průběhu vlastní slavnosti, pokusíme se o odpověď na otázku, proč právě v Přelouči došlo k myšlence postavit tomuto vůdci zemědělského lidu a velkému státníkovi tento krásný bronzový pomník?

Dne 14. 3. 2001 uplynulo 100 let od narození tohoto umělce. Pro mladší generaci je to už příliš dávno, a tak mnohý se asi zeptá: ?Kdo to byl prof. Pejchl?? Byl to akademický malíř, plachý, hloubavý člověk, intelektuál anglosaského ražení. Do pardubické prvorepublikové veřejnosti se zapsali prof. Blahout, ak. sochař Baše, arch. Řepa, stavitel Makalouš a prof. Pejchl jako spolutvůrci kulturního života (Okrašlovací spolek, Muzejní spolek, kde se podíleli na objevech a odkrytí dosud utajených stropů zámku) a hlavně při realizaci a přípravě Celostátní výstavy tělesné výchovy a sportu roku 1931.

Dne 23. listopadu 1943 došlo severozápadně od ostrova New Providence1) v Bahamském souostroví k leteckému neštěstí. Letoun typu Mitchell Mk. II, FX, FV952 byl pravděpodobně zasažen bleskem a hořel. Přestože bylo vyhlášeno rozsáhlé pátrání, nebyly na hladině moře nalezeny nejmenší stopy. Posádku letounu tvořili českoslovenští letci z Velké Británie sloužící u 11. O. T. U. (Operational Training Unit)2) rotmistr M. Styblík, četař J. Krupica, nadporučík J. Šimandl, četař P. Fuchs, čet. P. Brdský a čet. Hanuš Tomek. Posledně jmenovaný byl palubním střelcem a narodil se 21. 7. 1919 v Pardubicích.

Toto sdělení navazuje na článek otištěný v dvojčísle Zpráv 11-12 z r. 2000. Zabýval se vznikem dětského oddělení – obdobím od r. 1939-1961, tedy obdobím primariátu MUDr. Jiřího Zimáka. Po tomto průkopnickém, zakladatelském období, charakterizovaném bojem za snížení kojenecké úmrtnosti, bojem proti závažným infekčním chorobám, zpočátku ještě v bezantibiotické éře, a kdy ještě vzhledem k tomu, že Pardubice v letech 1950 – 1960 byly krajem, zjišťovali lékaři z oddělení výpadky lékařů, na malých primariátech – např. v Poličce, Litomyšli, Chrudimi atd., po tomto období – přišlo období, které možno nazvat ?Zlatým věkem dětského oddělení? – datuje se od r. 1961 – 1974. Je spojeno se jménem docenta MUDr. Jana Ringela, CSc. a jeho pozdější druhé ženy MUDr. Jarmily Tomášové-Ringelové.

Tisíce chodců nevšímavě míjejí patrový běžný dům. Stojí ve Smilově ulici a dnes nikdo neví, že zde před desítkami let byla továrna. Stovky návštěvníků míří do pivnice firmy Herold zvané ?Taxis?. Vědí, že zde lze koupit snad nejlevnější pivo v Pardubicích. Nevědí, až na velmi staré pamětníky, že i zde desítky let byla továrna známá široko, daleko…

Protože se malým nedorozuměním nedostalo v ?Knize o městě Pardubice? na historii jednoho z nejrozšířenějších sportů – volejbalu (měla být v sokolské kapitole), napravme alespoň v našich Zprávách tuto křivdu.