Zprávy KPP 7-8/2001

O živelných pohromách jsou v obou kronikách obce pouze zlomkovité zprávy. První popisuje období po třicetileté válce, kdy udává, že v roce 1651 byly v Jezbořicích tři pusté a vypálené grunty (čp. 2, 12 a 18). Zřejmě nešlo o následky živelné katastrofy, ale spíše o následky ?válečného požáru?. Další údaj o ohni je až z roku 1791, kdy vyhořela stará jezbořická škola. O dva roky později v roce 1793 vyhořelo několik domů (např. čp. 18 a 19) následkem blesku.

Narodil se 21. II. 1931 v rodině úředníka v Holicích v Č., kde také začal chodit do školy. Ještě během II. světové války v roce 1942 uspěl u přijímacích zkoušek do II. třídy humanitní větve RG v Chrudimi. V té době gymnázium v Holicích ještě neexistovalo. Byla doba válečná a rodiče museli zvažovat, kam mají nechat syna dojíždět. Ze dvou alternativ (Pardubice, Chrudim) zvolili tu druhou. Třináctiletý chlapec musel čelit případnému nebezpečí možných náletů. Chrudim byla rozhodně méně exponovanějším městem než Pardubice. Také železniční spojení lokálkou do Chrudimi bylo oproti Pardubicím bez přestupování. RG Johanides úspěšně absolvoval v roce 1950 maturitní zkouškou s vyznamenáním.

Tento náš významný krajan by se letos dožil 70 let. Byl předním znalcem historické mluvnice češtiny, zvláště češtiny z období humanismu. Dlouhotrvající nemoc vytrhla J. Poráka z práce ve věku 54 let, kdy se dostával na vrchol své vědecké tvůrčí činnosti, v předvečer jmenování profesorem FFKU v Praze. Bohužel předčasná smrt si vybrala svou daň…

V šedesátých letech se východočeští učitelé vzdělávali většinou na pedagogických fakultách v Hradci Králové a Pardubicích, přičemž existovala mezi oběma vysokými školami specializace – pardubická se zaměřovala na přípravu ve společenskovědních oborech a hradecká v přírodovědných.