Zprávy KPP 7-8/2003

Již roku 1863 nabízely státní úřady městu, že zde zřídí Okresní nemocnici. Město prý mělo dostatek dobré vůle, věc ale nepřekročila počáteční stadium. Bylo třeba, aby ministerstvo udělilo nemocnici statut nemocnice veřejné, jak tomu bylo již v Chrudimi, Litomyšli a Poličce. Ministerstvo požadovalo, aby městská rada „rozhodnutí takové odůvodnila stanoviskem potřeb zdravotních“. Ačkoliv rada o této věci jednala již dne 16. srpna 1859, přece splnila ministerský požadavek až roku 1866.

Vážení přátelé, členové Klubu přátel Pardubicka, vážení hosté, dovolte mi, abych i já Vás přivítal na dnešní výroční členské schůzi. Uplynulý rok byl šestým rokem samostatné existence Klubu po vyčlenění z KD Dubina. V září 2002 to bylo již neuvěřitelných 37 let od vzniku Klubu jako kroužku při KD ROH Dukla. Pro výbor to byl druhý rok jeho tříletého funkčního období, což znamená, že nový výbor bude volen na výroční členské schůzi začátkem r. 2004.

První větší policejní opatření proti NOF v Pardubicích přišla na konci května 1932. V sobotu 28. t. m. večer přijel do Pardubic z Prahy policejní rada dr. Preininger s 6 detektivy pražského policejního ředitelství a začal s domovními prohlídkami zdejších předáků NOF. Šlo o celostátní akci proti organizaci fašistických Junáků, jak o tom svědčí rozhovor s ministrem vnitra Jurajem Slávikem otištěný 29. 5. v Prager Presse.

Poklidné květnové odpoledne roku 1945 přerušilo táhlé zvonění domovního zvonku, v bytě na pokraji města, kde jsme tehdy žili.

Otec byl pracovně mimo dům, matka odpočívala, já-malý chlapec byl zaujat hrou. Sestra na matčinu výzvu odešla otevřít, aby se vzápětí vrátila s více jak desítkou rudoarmějců ověšených zbraněmi a pytli s proviantem. Tu jeden  z nich matku téměř velitelským pokynem „Ženuška varit“ postrčil k velkému kachlovému sporáku.

V předešlém líčení událostí z konce roku 1941 a začátku roku 1942 se popisovalo, jak byl navázán kontakt parašutistů s Adolfem Švadlenkou. Vyžadovalo to vytvoření rozsáhlé sítě spolupracovníků, protože úkolů byl bezpočet. Šlo především o umístění vysílačky LIBUŠE, umožnění vysílání, zásobování potřebnými citlivými informacemi a jejich přepravu k vysílačce (včetně šifrování). Bylo rovněž potřebné zajistit příslušné doklady pro vystavení nových občanských průkazů, a to byl úkol nesmírně složitý. Nemalý, ale velice důležitý úkol tkvěl v tom, že se musely obstarávat potraviny pro parašutisty. V tehdejší době lískového přídělového systému to byl náročný problém, uváží-li se, že za přečiny v zásobování vynášely soudy tresty smrti. Podobný problém byl i v zásobování textiliemi, oděvy a spodním prádlem.

V květnu 1948 podal novou přihlášku do KSČ v naději, že snad bude mít konečně trochu klidu pro svou vlastní práci a k normálnímu životu. Přihláška byla kladně vyřízena, ale bylo mu vydáno jen prozatímní osvědčení o členství. Komunisté mu nikdy plně nedůvěřovali. Novou legitimaci neobdržel. Teprve na podzim r. 1948 byl přijat do KSČ jako kandidát s jednoroční čekatelskou dobou. To již bylo zřejmě v čase, kdy byl již Lubor ve spojení s třetím odbojem, který se v Pardubicích začal organizovat bezprostředně po „únoru“. O Šimkově spolupráci s odbojem se dá hovořit prakticky od září 1948, kdy se setkal s Ing. Žemlou v parku před gymnáziem, jak bylo již výše uvedeno. Tehdy zde bylo ujednáno další setkání o následující neděli, které se pro déšť uskutečnilo až za čtrnáct dní.

28. říjen 1918 zastihl Františka Udržala ve Vídni. Rychle odjel do Prahy a jako předseda prozatímního branného výboru se sídlem v Obecním domě se rychle pustil do práce. Dohodl se zástupci rumunských vojáků ubytovaných v Praze, že se přidali na českou stranu a pomohli zachovat v Praze klid. Národní výbor převzal kontrolu nad vojenským velitelstvím v Praze. Udržal rovněž osobně zajel do Litoměřic, kde se mu podařilo převzít kontrolu nad vojenským velitelstvím, jehož dosavadní velitel chtěl vojensky zakročit proti převratu v Praze.

Další pardubickou firmou byla firma F. Ditrrtich ? výroba žaluzií. Firmu založil František Dittrich (1858 ? 1943). Původní název firmy byl ?Výroba veškerých druhů roletových a žaluzijních záclon do oken?, později pouze ?Výroba roletových záclon?. Firma měla sídlo asi do roku 1884 v Labské ulici č. 152. Později přesídlila do nového domu ve Smilově ulici č. 347.

Před 75 lety zemřel v Pardubicích Jan Šír. Vystudoval na pražské Akademii u prof. Pirnera a u prof. Fehra v Mnichově. Vykonal studijní cestu po Itálii a Francii. Od roku 1900 působil v Praze, kde také vystavoval. Od roku 1905 přešel do Chrudimi. V roce 1908 se stal učitelem na dívčí škole Vesna v Pardubicích.

Pamětní kniha obce je psána od roku 1919, ale první záznam o živelné pohromě je až z přelomu let 1928/1929.

V prosinci, lednu a únoru uhodily v kraji „neslýchané mrazy“. V Libišanech napadly obrovské závěje sněhu, které znemožnily silniční dopravu a odřízly obec od okolního světa. Děti, které jako přespolní dojížděly (nebo docházely) do Měšťanské školy v Bohdanči, měly prázdniny.