Zprávy KPP 9-10/1998

V blízkosti města Pardubic se zvedá do nadmořské výšky 295 m Kunětická hora. Je tvořena horninou, jejíž název je sodalitický tefritický fonolit. Patří do nejvýchodnější části Českého středohoří, jeji geologické stáří je třetihorní a odhaduje se na 17-35 milionů let. Z geologického hlediska se jedná o výlevný podpovrchový útvar – lakolit. Vlastní magnetické těleso bylo v průběhu let erozí obnaženo do dnešní podoby.

V době, kdy před staletími Vilém z Pernštejna koupil pardubické panství, táhl se od Pardubiček až na sám břeh Labe za Hůrkami les. Les hluboký, bažinatý, jen v jednom místě s kamenným podložím. Pan Vilém k sobě povolal Martina Šišku. ?Rozhodl jsem se v tom lese zbudovat rybníky. Bude potřeba k nim přivést vodu. Vezmi lidi a vykopej k rybníkům strouhu!?

Parlamentní systém v Rakousku – Uhersku byl podstatným způsobem vylepšen úpravou tzv. prosincové ústavy z r. 1867. Tato úprava spočívající především v zavedení všeobecného, rovného, přímého volebního práva, byla vyhlášena 26. 1. 1907. Stalo se tak po delším politickém zápase a vyjednávání. Všeobecnost uzákoněného volebního řádu tkvěla v tom, že hlasovat směl každý občan, který ovšem nebyl z voleb vyloučen nějakým omezením.

Ve vlastivědné abecedě dr. Theina z dvojčísla 1-2/1992 Zpráv Klubu přátel Pardubicka najdeme heslo ?MUDr. František Mesany, primář?. Jen tak na okraj – autor v něm jméno tohoto pardubického chirurga uvádí nesprávně – správně se psal se dvěma -ss-, tedy Messany. Další nepřesnost spočívá v délce působení MUDr. Messanyho v pardubické nemocnici. Nepracoval v ní od roku 1902 třicet let, jak uvádí autor, ale od března 1903 do ledna 1927, kdy odešel na odpočinek, tedy necelých 24 let.

MUDr. Stan. Schulhof, zubní lékař v Pardubicích, dříme již třetí rok věčný sen. Jméno jeho již jen zřídka se objeví ve sloupcích českého tisku, památka jeho, tak svěží v prvé době po nenadálé jeho smrti, zejména v kruzích esperantistů, kterým v dru Schulhofovi odešel nevšedně nadaný básník, jaksi bledne a ztrácí se v ruchu událostí a ve shonu denního života. Ale já vzpomínám velice často na tohoto dobrého člověka a přítele zvlášť milého, kterého osud zavál skoro současně se mnou do Pardubic, kde jsme prožili plná dvě desítiletí ve stálém osobním styku a ve společné práci i zápase za věc pokroku, za dobro národní i ideály všelidské.

V neděli dne 13. září uspořádal Východočeský aeroklub v Pardubicích v rámci výstavy sportu a tělesné výchovy na nově upraveném letišti pardubickém letecký den pod protektorátem předsedy vlády Udržala, který se též osobně dostavil. Účast jak letců vojenských i civilních, tak obecenstva byla veliká, takže lze mluviti opravdu o podniku velmi zdařilém. Třebas že dopolední počasí zdálo se ohrožovati hladký průběh dne – pršelo a byl silný vítr – vyčasilo se nicméně k polednímu tak, že celý program byl zdařile vyčerpán.? Takto psal časopis Letec roku 1931 o 1. leteckém dnu VAP.

Z pramenných materiálů, které v poslední době vydal Památník Terezín, lze vyčíst mnohá smutná fakta. Na Pardubickém okrese žilo podle sčítání lidu v r. 1930 mimo jiné obyvatelstvo různých národností (Češi, Slováci, Němci…) a různého náboženského vyznání (římští katolíci, evangelíci, příslušníci církve československé…), také Židé. Statistika je uvádí v počtu 746 osob. Z nich se k židovské národnosti hlásilo 72 osob (na s. o. Pardubice 72, na Holicku 2 a Přeloučsku 1). K izraelskému (židovskému) náboženství se pak přihlásilo 671 osob (na Pardubicku 553, na Holicku 61 a na Přeloučsku 57 lidí).

Ve fondech Vojenského historického archivu v Praze je karton dokumentů 4. rychlé divize a v něm vázaný sešit formátu A4 s číslovanými stranami. V tomto sešitu psal krasopisným rukopisem události týkající se velitelství 4. rychlé divize z Pardubic kapitán Mácha. Na štítku je uvedeno, že jde o události roku 1938, a to od 13. 9. do 29. 10. K textu je ještě třeba uvést, že není možné uvádět doslovně vše, a tak jsem vybral podle mne nejzajímavější části a některé jsem zkracoval, upravoval, jiné zase vynechal.