Zprávy KPP 9-10/2000

Je mi drahá vzpomínka na pana doktora Karla R. Krpatu, mého milého souseda. Když za horkých letních dnů zaléval svou zahrádku, obvykle jsem se objevila za plotem a zapřádala hovory. Nazýval mě drahou paní sousedkou a já byla na ten titul moc pyšná. Vždy mi řekl něco z historie, to byla celý život moje největší láska… Bylo to asi v roce 1938, kdy jsem pana doktora navštívila v jeho advokátní kanceláři. Znala jsem ho tehdy jen z úředních styků, ale velmi jsem si ho vážila.

Profesor na pražské Umělecko-průmyslové škole Alois Mudruňka se narodil 12. 9. 1888 jako sedmé, poslední dítě na statku v Uhersku. Rodiče rozpoznali jeho výtvarný a technický talent a nechali ho vystudovat reálku v Pardubicích. Ihned po maturitě byl přijat na Umělecko-průmyslovou školu v Praze. Od roku 1907 studoval u profesora Dítěte a od roku 1910 u profesora Maška. Pro svůj talent a odborné znalosti byl přijat 1. 12. 1912 na tuto školu jako asistent profesora V. Maška a vyučoval deskriptivní geometrii a ornamentální kreslení. Posléze se stal na tomto ústavě řádným profesorem.

K napsání příspěvku mě motivovalo už samo o sobě sběratelství pohlednic, které jako jedno z možných ušlechtilých koníčků pomáhá člověku rozšiřovat jeho obzor. Dále musím uvést jednoznačný obdiv k mravenčí práci pí Květuše Veselé (nar. 1948 v Brně), jež vedla k založení daného – prvního soukromého muzea pohlednic ve Svitavách. Ke konečnému rozhodnutí to učinit mě přivedlo loňské ?setkání? s výběrem z bohaté kolekce sbírky už v prostorách nynějšího majitele celého komplexu, a to v Kaňkově sále Východočeského muzea Pardubice. Ještě se sluší dodat, že s městem Svitavy mě spojoval dlouholetý pracovní vztah.

V městské části Pardubic II Polabiny – Cihelna žijí – nedaleko od sebe – dva devadesátiletí lékaři, členové základní organizace Českého svazu bojovníků za svobodu č. 4. První z nich je MUDr. Josef Krynický, nar. 23. 10. 1909, původem volyňský Čech. Místem jeho narození je ves Kupičov blízko Vladimíru Volyňského (záp. Ukrajina), kam mladý J. Krynický chodil do gymnázia, potom studoval na lékařské fakultě ve Varšavě. Od 27. 4. 1944 voják Čsl. armádního sboru v SSSR, známý frontový lékař, který se přes Duklu, Liptovský Mikuláš a Vrútky dostal po 9. květnu 1945 do Prahy.