Protagonisty tohoto Článku jsou dva sezemičtí rodáci, shodou okolností oba učitelé, jejichž mimoškolní činnost přesáhla svým způsobem hranice regionu a kteří zemřeli právě před šedesáti lety.
Starší z nich Josef Ledr se narodil 24.července 1849. Absolvoval učitelský ustav v Hradci Králové a jako učitel působil převážně na Kutnohorsku, na obecné škole v Nových Dvorech a od roku 1873 v Uhlířských Janovicích. Tam se stal v roce 1899 ředitelem mesiánské školy. V roce 1915 odešel na odpočinek a odstěhoval se do Přelouče.
Již jako mladý učitel se věnoval vlastivědné práci – zabýval se historií míst, ve kterých působil. Tehdy vznikla řada jeho historických prací /Dějiny panství a města Nových Dvorů, Dějiny hrabat Chotků z Chotkova a Vojnína, Dějiny Malina’a cisterciáckého kláštera Sedleckého, Dějiny města Uhlířské Janovice/. V tomto období napsal dále ještě mnoho článků do různých Časopisů, přispíval do monografie Kutnohorska a přednesl řadu přednášek, především pro své kolegy.
Svého koníčka neopustil ani v Přelouči. I tam se začal zabývat historií tohoto polabského města a nejbližšího okolí. Výsledkem jeho bádání pak je obsáhlé dílo Dějiny Přelouče vydané v roce 1927 nákladem města. Toto dílo, dosud nepřekonaná, patří mezi nejdůkladnější městská monografie vydaná před II. světovou válkou v naší republice. Josef Ledr zemřel v Přelouči 18.června 1934, pochován je na hřbitově v rodných Sezemioíoh. Ve svém rodišti je zcela zapomenut.
0 generaci mladší je druhý sezemický rodák Václav Gottwald. Narodil se 13.února 1864. Po absolvování pardubické reálky složil zkoušky učitelská dospělosti a způsobilosti. Působil na Pardubicku: v Chotči, ve Dřítči, v letech 1890-1918 v rodných Sezemicíoh a od listopadu 1918 až do svého odchodu do výslužby pak byl řídícím učitelem v Mikulovicích.
Jeho koníček byl diametrálně odlišný od zájmů Josefa Ledra, ale pro učitele v té době také nijak výjimečný. Zabýval se pěstováním květin a zeleniny. Byl výkonným redaktorem Časopisu Rozhled, který ve Veské vydával Emanuel Meliš. Už tenkrát to byl moderní ilustrovaný časopis věnovaný pokrokům v zemědělství, zahradnictví a včelařství, doplňovaný radami pro vedení venkovské domácnosti. Zkušenosti získané v tomto časopise pak využil pro sepsání odborných knih. První /Chřestovna a její výnosnost/ vydal již v roce 1886 v Kutné Hoře. Převážně v nakladatelství J.Otto v Praze pak do roku 1900 vyšly další jeho práce: Hyacinty, lilie, tulipány a ostatní cibulovité rostliny. Pastiňák a jeho výnosnost. Květiny v pokoji, Kaktusy a květiny tučnolisté a konečně Vytrvalé květiny.
V roce 1925 odešel do výslužby a odstěhoval se do Pardubic. Tady byl činným funkcionářem v okrsku učitelských pensistů a především pak aktivním pracovníkem v Muzejním spolku, ve kterém působil jako kustod muzejní knihovny.
Zemřel 21.dubna 1934 v Hradci Králové, kam se nedlouho před svou smrtí přestěhoval ke své dceři – lékařce. I on je pochován na sezemickém hřbitově.
Autor: Karel Gottwald