Kovářská rodina Blahnů, z jejíhož středu pochází Marie Magdalena, matka Barbory Clannerové a pozdější babička Karla a Eduarda Nápravníkových, je pro studium rodových vlivů na Františka Nápravníka nezbytná. Tradice tohoto rodu – kovářské řemeslo – není zcela nové. Toto kovářské řemeslo se dělilo po několik pokolení. Kovářem byl otec Marie Magdaleny Matyáš i Petr, její děd. Tento kovářský rod pocházel ze Žebráka. Jaké poslání přivedlo Maximiliana Jana Baptistu Ignáce Clannera, rytíře z Engelshofenu do Žebráku, se zatím v žádném materiálu neobjevuje, ale je zcela bez pochyb, že z tohoto městečka, kde nějaký čas bydlel v čp. 36, si odvedl nevěstu – Marii Magdalenu Blahnovou z čp. 29 do svého nového působiště Křesetic, obce ležící asi 7 kilometrů na jih od Kutné Hory, kde působil jako lesní správce.
Svatba se konala 10. dubna 1815.
Později na polesí Mitrov u Malejovic (nedaleko Uherských Janovic) se manželům Clannerovým v roce 1816 narodila dcera Barbora (pozdější matka Karla a Eduarda), jež měla ještě sedm dalších sourozenců.
Zajímavá je skutečnost, že společenská mesaliance (šlechtic – řemeslník) se později opakuje v další generaci (šlechtic – kantor).
Rodiny Blahnů a Clannerů, z jejichž středu pochází Nápravníkova matka Barbora, mohou podat cenné svědectví při posuzování charakterových vlastností pozdějšího umělce a učitele.
Kovářský rod Blahnů, přicházející do styku s různými vrstvami městské inteligence, soustřeďuje v sobě vlastnosti jako houževnatost, neústupnost a píli.
Clannerové se projevují jako nositelé některých specifických vlastností a názorů pokrokové šlechty (hrdost, podnikavost, bystrost).
Marie Magdalena se narodila 24. dubna 1797 v Žebráku, městě ležícím cca 5 kilometrů od Hořovic a rozkládající se pod královským hradem, postaveným kolem roku 1280 a po vyhoření roku 1532 nacházejícím se v rozvalinách.
Žebrák je město celkem nevelké, ale s bohatými tradicemi, zejména z doby obrozenské.
Autor: Miroslav Hanuš