Od osmdesátých let 15.století do čtyřicátých let 16.století přebudovávali Vilém a jeho synové, hlavně Jan z Pernštejna, své nejvýznamnější hrady do té míry, že se Pernštejn s Helfenštejnem na Moravě a Pardubice, Kunětická hora a Potštejn v Čechách staly pěti z desíti nejrozsáhlejších a nejdelších středověce-novověkých pevností bývalého Československa. Dalšími pěti byly Sovinec a Hukvaldy na Moravě, Děvín, Spišský hrad a Trenčín na Slovensku.
Ekonomické vzepětí pernštejnských držav, provázené kulturním rozkvětem, se projevovalo též obrovskou výstavbou plánovitě budovaných měst a hradů. Díky spolupráci českého královského architekta werkmistra Benedikta Rieda byla přenesena jeho idea ostrovního dělostřeleckého valu ze zámku Blatná též na stavby dalších městských a hradních opevnění. Na zámcích a vodních hradech v Pardubicích, Tovačově, Chlumci nad Cidlinou .a Prostějově se uplatnily Riedem navržené systémy přívodních vodních kanálů, vodou zatopených předpolí a rybníků, sypaných dělostřeleckých valů a okrouhlých rondelů. V kamenné formě byly rondely přeneseny též na Kunětickou horu. Pernštejn dostal okrouhlé dělostřelecké barbakány, Kunětická hora a Potštejn cesty mezi branami, zajištěné daleko se táhnoucími hradebními pásy, a Helfenštejn nejrozsáhlejší stometrovpu dělostřeleckou hradbu, až deset metrů „Širokou“, jejíž mohutnosti nedosahuje žádné opevnění stejného typu ve středověce-novověkých hradech celé Evropy.
Hrad Helfenštejn, přestavěný již Husity na „tvrdý“ hrad, se za Viléma z Pernštejna rozrostl na dvojnásobek. Získal po roce 1480 turnajový druhý dvůr s pěti dělostřeleckými věžemi, hospodářské budovy ve čtvrtém dvoře, kuchyni „roupovského“ typu, novou hlavní věž a palác, zdobený četnými arkýři „pernštejnského“ typu, s novou kaplí, s žebry stejné profilace jako má zámek v Pardubicích.
Za Jana z Pernštejna byl palác na Helfenštejně částečně zbořen a nahrazen novým renesančním dvoukřídlým palácem s obrovskými křížovými okny typu některých oken v Pardubicích a na Pernštejně té doby, s novou renesanční kaplí. Před palác byla postavena obrovská bašta hladomorna s osm metrů silnými zdmi s dělostřeleckými kasematami a v čele hradu dělostřelecká hradba Široká, rovněž s kasematami. Pod palácem, pod zvýšenou kuchyní a pod nadstavěnou hlavní věží byly zbudovány mohutné nosné pilíře. Vilém a Jan z Pernštejna tak dali hradu novou podobu, kterou si udržel jako „říšská pevnost“ třicetileté války, i později přes záměrné zboření všech střech a horních pater paláce a věží.
(Podrobný článek o největších stavebních akcích pánů z Pernštejna na Helfenštejně přinese sborník konference „Pernštejnové v českých dějinách“ pod redakcí PhDr.Petra Vorla, VČM Pardubice).
Autor: Arch.dr.Zdeněk Gardavský
