Nález fotografie inspektora Ledra mi přiblížil vzpomínku na dlouholetého přítele naší rodiny a velmi vzdělaného člověka. S mým otcem se seznámil jako vedoucí Ústřední matice školské, jejímž členem byl též můj otec. V Pardubických vzpomínkách jsem psala o sobotních schůzkách na Rybárně u Matičního ostrova.
Narodil se 24. 10. 1879 v Nových Dvorech u Kutné Hory. V Kutné Hoře vystudoval gymnázium a učitelský ústav. V roce 1926 byl jmenován v Pardubicích okresním školním inspektorem a v roce 1939 odešel do důchodu.
Měl zásluhu na vydání časopisu Krajem Pernštýnův, který obohacoval svými články za spolupráce pardubických historiků, ředitelů Potěšila a Rosůlka. Tento časopis četla nejvíce školní mládež a dodnes vzpomínám, jaké tam bylo zajímavé čtení.
Pamatuji se ze školních let, že mnohé učebnice měly autorem Josefa Ledra. V roce 1930 vydal zeměpisnou čítanku „V obnovené Evropě“, v roce 1934 „V širém světě“, v roce 1935 Zeměpis a dějepis pro 4. ročník měšťanských škol. Společně se spisovatelem Horčičkou napsal Občanskou nauku a výchovu v národní škole, která měla tři díly. Historickou čítanku vlasti vydali tito autoři v roce 1925 a Dějepis pro měšťanské školy čtyřdílný v roce 1920. Nepodařilo se mi zjistit další jeho práce, ale určitě jeho spisovatelská činnost byla bohatší.
Asi rok před svou smrtí vyprávěl zvláštní příběh, na který se dosud pamatuji. Šel Bubeníkovými sady za večera a potkal neznámého člověka, který ho zastavil, podíval se mu ostře do očí a řekl: „Uvažujte o tom, kam teď půjdete.“ Na to se vzdálil. Na pana inspektora padl zvláštní stav. Chvíli nevěděl, co dělá a vzpamatoval se teprve a mohl logicky uvažovat, když se ocitl před nemocnicí. Protože již delší dobu nebyl zdráv, viděl v tom nepochopitelnou věc, ale přikládal všemu zvláštní důležitost a rozhodl se, že již nebude se vyhýbat nemocnici a že poslechne lékaře, který ho tam posílal. Bohužel přišel již pozdě.
Když již byl v nemocnici asi půl roku, před svou smrtí, přišli k panu primáři Snopkovi dva příslušníci gestapa a žádali ho, aby jim vydal inspektora Ledra, který má být zatčen. Primář Snopek odmítl Ledra vydat a poukázal na to, že jeho nemoc je smrtelná a že již není schopen chůze. Odešli s nepořízenou a také skutečně dne 13. ledna 1943 pan inspektor v nemocnici zemřel. Jeho spisy byly nejen odborné a vzdělávací mládež, ale také naplněny vlastenectvím a jedině smrt ho zachránila před popravou.
Pohřben je na hřbitově v Dašicích (hrob rod. Rychlíkovy a Rejfkovy).
Autor: Marie Chudá