hudební skladatel, narozený 1808 v Čivicích jako syn tamního učitele, současník Prantiška Škroupa. Studoval v Praze na univerzitě, načež se oddal naplno hudebnímu umění. Zdokonalil se v hudbě a J.A.Vitáska a velmi úspěšně v necelých 25 letech se věnoval i skladatelské činnosti. V roce 1833 odešel na Ukrajinu jako učitel hudby v rodině kteréhosi polského Šlechtice. Po několikaleté vychovatelské činnosti se stal učitelem hudby u knížete Radzivilla, a nímž podnikal velké cesty po celém tehdejším ruském Polsku, v Ruska i Berné Hoře. Bedlivě si na těchto cestách všímal lidového zpěvu. Pěstoval výhradně slovanskou hudbu. Svými skladbami působil na city probouzejícího ee lidu po stránce vlastenectví. Písně Josefa Vašáka, též i jeho bratra Emanuela, skládané na slova básníka P.L.Čelakovského i dalších tehdejších literátů, se zpívávaly v národních besedách a zábavách. Jejich účelem bylo vzbuzovat národní pocity Českého Člověka.
Josef Vašák později vystoupil ze šlechtické služby, v Rusku se oženil a hospodařil na svém velkostatku. Po polském povstání se ocitl v bídě, takže se opět věnoval hudbě a stal se ředitelem kůru v Samberu. Nakonec vyučoval hudbě v Krakově, kde také 8.července 1875 zemřel.
Prameny:
– Krajem Pernštýnův, ročník 1926
– Pochodeň 1972
– archiv pisatele
Autor: Marcel Macháček