Kam také chodil Mikoláš Aleš hrát karty

V domově důchodců v Pardubicích U kostelíčka žije již delší dobu paní Marie Chmelíková z Husovy ulice. Třebaže začíná 86.rok svého života, přes těžkou oční chorobu má velmi dobrou paměť.
Vzpomínali jsme na naše mladá léta, která jsme společně prožili v Orlu. Ten tehdy začínal v budově tehdejšího děkanství. I když jsme tam chodili do 30.let, vzpomínky na různé události zůstaly.

Maminka pí Chmelíkové nejvíce vzpomínala na tehdejšího děkana P. Františka Sloupá 1/ Za něho byla přistavěna část budovy od nynějšího vchodu na západ. P. František Sloup zemřel 1.11.1900 po amputaci nohy /cukrovka/ na otravu krve. 2/ Je pochován poblíže kříže na starém hřbitově. V 50. letech byl jeho hrob s několika dalšími zrušen, třebaže byl proplacen a udržován.

Babička pí Chmelíkové Anastázie ve 2. a 3. roce svého věku osiřela. Byla vychována u rodičů P. Františka Sloupá. Později šla k P.F. Sloupoví za kuchařku na děkanství. Potom se vdala za Chmelíka, dozorce Zemské donucovací pracovny / nynější ženské věznice/. Zemřela 12.1. 1944. Maminka pí Chmelíkové často vyprávěla o babičce Anastázii a jejím životě na děkanství. Mezi jiným také o tom, že vždy ve čtvrtek odpoledne v 15 hodin se scházeli na děkanství Mikuláš Aleš, JUDr.Formánek, starosta města 3/, JUDr.Kučera a děkan P.F.SIoup, aby hráli karty / taroky/. Vydrželi zde do 23,45 hod., když před tím, než se rozešli, posílili se na cestu sklenkou svařeného červeného vína. To již automaticky připravila kuchařka. Ve 23,45 končili proto, protože to P. Sloupoví ukládala jeho kněžská povinnost. Místnost, kde hráči hráli, byla velká a říkalo se jí „sál“. Byl tam velký, žlutý, kachlový krb /asi 2,5m vysoký/, do něhož se přikládalo z chodby. Topilo se dřevem. /Krb byl zrušen ve 30.letech./

Jak je vidět, byl Mikuláš Aleš s Pardubicemi spojen nejen prostřednictvím ing.arch. Boži Dvořáka, s nímž a dalšími chodili k „Bílému koníčkovi“. Možná, že to bylo až po smrti P. Františka Sloupá. K „Bílému koníčkovi“ se váže pověst o Alšově dubu „U kamenné vily“. Snad tato přátelství byla příčinou, že máme v Pardubicích mnoho obrazů od Mikuláše Alše. On sám zhotovil předlohu a někdo druhý podle toho návrh realizoval do omítky, skla, mozaiky a pod.

Poznámky:
1/ P.František Sloup /nar.1846 v N.Brodě/ přišel do Pardubic jako sezemický farář 30.10.1895.
2/ Podle J. Sakaře /dějiny Pardubic n.L.,díl lll.část 1 – Život náboženský do r.

Autor: Václav Metelka

Přejít nahoru