Pro mnohé Pardubičany je existence klášterů v našem městě spojena s dobou dávno minulou. Pro ně bude proto asi překvapením, že jeden klášter byl v Pardubicích byl zřízen ještě v našem věku, a to v roce 1933 v Pardubicích na Zborovském náměstí na Skřivánku.
Pokud ovšem máme z cest po stavebních památkách v naší vlasti a z návštěv světově proslulých klášterů v zahraničí představy o klášterech jako o krásných starobylých výstavných budovách nejrozmanitějších stavebních slohů, je klášterní budova, která před 65 lety vznikla na Skřivánku, malým jednopatrovým domem, který se rostoucí zástavbou v této části Pardubic postupem času stal součástí ulice K Blahobytu a který po přestavbě dnes slouží jako soukromý obytný dům (předtím zde byla vojenská správa).
Klášterní budova byla domovem řádových sester řehole Těšitelek. Ty se věnovaly obětavé činnosti v ošetřování chudých nemocných v jejich příbytcích. Vedle této péče podporovaly Těšitelky penězi, šatstvem a potravinami zvláště nezaměstnané bez rozdílu církevní příslušnosti a náboženského přesvědčení.
Základní kámen k budově kláštera byl položen 5. června 1933 a vysvětil jej pardubický (tehdy ještě) děkan Msgre. Vincenc Šetina. Jako lékař přivítal Těšitelky v Pardubicích MUDr. Jiří Horák, který vyzvedl tradiční dobrou spolupráci mezi lékaři a duchovními řeholemi. Poklep na základní kámen provedl i tehdejší jednatel Lékařské župy pardubicko-chrudimské zdravotní rada MUDr. Jícha a ministerský rada dr. Fuchs. Budova kláštera byla po dokončení vysvěcena 28. září 1933 královehradeckým biskupem dr. Mořicem Píchou.
Autor: Miroslav Klimpl