V listopadu 1995 si sousední Hradec Králové připomenul 50. výročí založení lékařské fakulty ve městě. K tomuto výročí vydala fakulta velice dobře sepsanou publikaci, na jejímž zhotovení se podílel kolektiv autorů. Protože jsem dlouhá léta pracoval ve zdravotnictví a navíc se rád věnuji historii, pak jsem v obsahu našel hodně pozoruhodných skutečností. Pro čtenáře Zpráv bude jistě užitečné připomenout některé záležitosti týkající se Pardubic a okolí, které souvisejí s hradeckou lékařskou fakultou.
Práce prof. dr. H. Stefana , CSc. shrnula desítky významných rodáků z Východních Čech, Kteří byli pedagogy a lékaři. Prof. dr. Bohuslav Polák (1886 – 1955) se narodil v Pardubicích. Zde si dovolím odbočit a dodávám, že když jsem v 50. letech studoval farmacii v Brně, tak jsem se se jménem prof. Poláka setkával. Bylo to na farmakologickém ústavu prof. J. Štefla, který právě tohoto dosud tehdy žijícího nestora farmakologie nejednou vzpomínal. Prof. Polák byl habilitován z farmakologie v roce 1920 na pražské lékařské fakultě. V temže roce byl jmenován profesorem a stal se přednostou farmakologického ústavu lékařské fakulty v Bratislavě. Tam přednášel až do roku 1938 a poté přešel do Prahy – diplomaticky řečeno… Tam s výjimkou doby, po kterou okupanti vysoké školy uzavřeli, působil až do doby svého skonu. Jako farmakolog se zabýval křečovými jedy, strychninem a pod., napsal také učebnici farmakologie. Jeho osobnost a skutečnost, že se v Pardubicích narodil, by jistě stála za důkladnější pozornost.
Zakladatelem české hygienické školy se stal prof. dr. Gustav Kabrhel (1857 – 1939), který se narodil v Dražkovicích. Od roku 1897 až do roku 1927 zastával funkci přednosty hygienického ústavu lék. fakulty v Praze. Celkem 3x byl zvolen děkanem lékařské fakulty. Vydal první českou učebnici hygieny Zdravověda (1922) a zabýval se hlavně hygienou vody. Prof. Jiří Diviš (1886 – 1959) se narodil v Přelouči. Byl žákem prof. Rudolfa Jedličky a později byl zakladatelem hrudní chirurgie u nás.
Konečně z Litětin pocházel Stanislav Tobiášek (1874 – 1931). Byl žákem slavného prof. Kukuly a stal se profesorem a přednostou ortopedické kliniky v Praze, která zahájila v roce 1928.
Jmenovaní pedagogové se také nemalou měrou podíleli na vzniku a budování lékařské fakulty Karhvy univerzity v Praze po roce 1919, např. prof. Kabrhel. Podobně prof. B. Polák se zasloužil tím, že vybudoval v Bratislavě farmakologický ústav tamní lékařské fakulty. Při této příležitosti nelze nepřipomenout skutečnost, která nebyla v Pardubicích známa a nevědělo se prakticky o ní. Po dobu 13 let byl v Pardubicích IV. ročník studentů stomatologie. Pardubice tehdy také studentům zajistily dobré ubytování ve městě. Výuku zajišťovali pod vedení kateder primáři oddělení v Pardubicích. Byli zde i dva asistenti z fakulty. Ve zprávě prof. L Sazamy DrSc se hovoří o prim. dr. Zd. Boučkovi, dr. M. Plihalovi, dr. J. Kratochvílovi a dalších. Sdělení končí tím, že při zrušeni výuky z jemu neznámých důvodů se na zmíněné pracovníky pozapomnělo, jak to mnohdy bývá nedobrým zvykem.
Není možné nevzpomenout prof. dr. J. Řehoře. Ten na fakultu přišel z interního oddělení pardubické nemocnice v roce 1955. To mu už bylo 60 let a býval žákem slavných profesorů Thomayera a Pelnáře. Jak se píše, patřil k internistům, kteří ještě ovládali obor v celé své šíři. Byl výtečným diagnostikem a orientoval se i v nejmodernějších fyzikálních vyšetřovacích metodách. Byl i vynikajícím organizátorem. Jediný negativní rys jeho postavení spočívaí v tom, že se stal přednostou až ve vyšším věku. I tak zářil na hvězdném nebi hradecké fakulty jako nová stálice, jak se v knize uvádí.
V současné době mj. působí na fakultě jako proděkan pro rozvoj doc. dr. Ivo Šteiner, CSc, který býval dlouhá léta přednostou patologického oddělení pardubické nemocnice. Pochopitelně se dají nalézt i další příklady, které ukazují na sepětí pardubických lékařů s hradeckou fakultou. Avšak i tento skromný výčet umožňuje si udělat představu.
Autor: RNDr. Miroslav Vostatek